3 min

Malá, ale šikovná

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Virgen de Suyapa. Nebo Nuestra Señora de Suyapa (Naše Paní ze Suyapy). Také Virgencita, což znamená "Panenka". Jde o Pannu Marii Suyapskou, patronku Hondurasu.

Malá, ale šikovná

Zdroj: i60.cz

Ilustrační fotografie: Pixabay

Malá, ale šikovná

19. 2. 2026

Virgen de Suyapa. Nebo Nuestra Señora de Suyapa (Naše Paní ze Suyapy). Také Virgencita, což znamená "Panenka". Jde o Pannu Marii Suyapskou, patronku Hondurasu.

Díky svým zázrakům má dokonce vysokou šarži kapitánky v místních ozbrojených silách. Za zásluhy během tzv. „Fotbalové války“, která vypukla mezi Salvadorem a Hondurasem v červenci roku 1969.

Kdyby nešlo o lidské životy, dala by se tahle válka označit za směšnou pimprlovou komedii. Šlo vlastně o jednu dlouhou bitvu s malými přestávkami, která trvala 100 hodin. Mezi oběma státy naprosto absurdně vyvrcholilo dlouhotrvající napětí. Tou poslední kapkou byl právě fotbalový zápas o postup na Mundial 1970 v Mexiku. U obou aktérů otázka národní hrdosti. V červnu 1969 vyhrál Honduras na domácí půdě 1:0. Jenže v odvetě ho Salvador vyklepl 3:0. A už to jelo. Při násilných střetech na hranici se dokonce vraždilo. Salvador obvinil Honduras z genocidy salvadorských přistěhovalců a 14. července vojensky překročil hranice. Fotbalovou válku po oněch 100 hodinách sice Honduras potupně prohrál, ale nebýt Panenky Marie Suyapské, bylo by to prý dopadlo ještě hůř. Virgencita se totiž v bojích opakovaně zjevovala svým krajanům a dodávala jim odvahy. Zřejmě i k uzavření příměří, ke kterému došlo 20. července 1969.

Svatý obrázek Panny Marie Suyapské (Wikimedia Commons)

Tahleta Panenka Marie má letitou tradici s nesmírnou úctou. A váže se k ní půvabný příběh:

Počátkem února roku 1747 pracoval honduraský rolník jménem Alejandro Colindres se svým malým synkem na kukuřičném poli v místě zvaném El Piligüin. Práce bylo hodně a byla úmorná, takže je zastihla noc. Otec se synkem už neměli sílu vrátit se domů. A tak tatík rozhodl, že se přespí na místě, tudíž pod širákem. Lehli si jen tak na zem, stulili se k sobě a snažili se usnout. Ale táta Alejandro nemohl zabrat, protože ho něco děsně tlačilo do zad. A tak sáhl pod sebe, vytáhl tu otravnou věc a zahodil ji co nejdál to šlo. Když se po chvíli znova uvelebil a už usínal, tak znova. Něco pod zády. Byla černočerná tma a Alejandro už byl moc unavený. Nechal to být. Hned, jak se ráno probudil, tak ho samozřejmě zajímalo, na čem to vlastně spal. A ejhle! Malá soška Panny Marie s krásnou tmavou domorodou tváří. Byla tak nádherná, že si ji se synkem odnesli a postavili doma na oltářík.

Dvacet let ji tam měli. Celou dobu docházelo k drobným zázrakům v okolí. Rodina se raději držela zpátky a moc je nekomentovala. Pak se to ale přece jen rozkřiklo. Soška Virgencity totiž především uzdravovala. A tak začala rodina Colindresových dávat dohromady peníze na kapličku, kam by mohl každý. Povedlo se. Za pár let už stála ve vesnici Suyapa nedaleko Tegucigalpy a zázračná Madonka se poprvé stěhovala. A jak šly roky, byla Panenka čím dál tím populárnější. Takže kapličku přestavěli na kostel.

A jak Virgencita v origále vypadá? Jde o sošku z cedrového dřeva. Měří jen šest a půl centimetru a zřejmě je dílem lidového řezbáře. Má nádhernou „andělskou“ tmavou tvářičku s indiánskými rysy. Proto se jí také všeobecně lidově a zdrobněle říká La Morenita, což znamená "tmavoučká". Rozpuštěné vlasy jí sahají po ramena. Oblečena je do starorůžové tuniky a modrého pláštíku s hvězdami. Na hlavě má korunu. A protože je tak vážená, zasadili ji do masivního rámu z pozlaceného stříbra. Nechybí ani aureola.

V roce 1925 vyhlásil papež Pius XII. Pannu Marii Suyapskou za patronku Hondurasu a přidělil jí svátek 3. února. Tím se stala ještě důležitější, a tak jí v padesátých letech minulého století v hlavním městě postavili vlastní katedrálu. A Morenitu tam přestěhovali.

Jenže se v Tegucigalpě šušká, že se v téhle bazilice Panence asi moc nelíbí. Už několikrát se totiž sama (a záhadně!) vrátila do "svého" původního kostelíka v Suyapě. Jak to dělá, nikdo neví. No... prostě malá, ale šikovná...

S využitím informací:
Wikipedia Española
Informace a reálie z Hondurasu: paní Jaroslava Lainesová (poděkování)

Autor: Šárka Bayerová

Reklama

Další články z i60.cz

Medardova kápě...

Dvě malá křídla

Podivný šramot za oknem mě probudil v čase mezi psem a vlkem. Váhám, jak jinak dobu, kdy se noc lomí s...

Obrázky z cest: Sraz íčka v Kácově

Letos, už potřinácté, se od 18. do 21. května konalo setkání účastníků portálu i60 pod vedením našeho...

Zdravím, pane inženýre! Češi si potrpí na tituly, ale přijde změna

Tak máme v rodině dalšího doktora. Inženýra. Právníka. Ať si každý dosadí co libo, jisté je, že když dítě...

Obrázky z cest: Světlá nad Sázavou - v zámeckém parku

Letos se setkání členů portálu i60 konalo na Sázavě s ubytováním v Kácově. Protože Posázaví téměř neznám,...

Tento článek byl publikován ze zdrojů i60.cz

Články z i60.cz se věnují tématům, která zajímají generaci 60+ – a to s respektem, optimismem a bez zbytečných klišé. Obsah zahrnuje životní styl, zdraví, vztahy, kulturu, cestování, osobní příběhy i praktické rady, které pomáhají prožít zralý věk naplno a s chutí. Texty oslovují čtenáře, kteří...

Malá, ale šikovná

Nová noční můra pro ruskou obranu? Ukrajinci dostanou utajovanou novinku z Česka

Syn Ivany Chýlkové a Jana Krause zmizel z televize. Jáchym dnes vydělává z pláže a jeho práci nechápe ani matka

„Éra státních neziskovek končí.“ Macinka předělává výkladní skříň Česka v zahraničí

Zemřel advokát a bývalý ústavní soudce Jiří Nykodým, bylo mu 81 let