3 min

Příběh praotce Čecha mezi legendou a historickou realitou

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Kdysi dávno, snad na úsvitu dějin, stanul muž se svou družinou na kopci jménem Říp. Ale byl to skutečně praotec Čech? Jaký je jeho příběh?

Praotec Čech na hoře Říp

Zdroj: FOTO:Josef Mathauser, Public domain, via Wikimedia Commons

Kdysi dávno, snad na úsvitu dějin, stanul muž se svou družinou na kopci jménem Říp. Rozhlédl se po krajině a z jeho úst zaznělo cosi, co dodnes zní každému Čechovi v uších. Ale byl to skutečně praotec Čech?

Kdo byl onen praotec? A byl vůbec?

Nejstarší písemná zmínka o praotci Čechovi pochází z Kosmovy kroniky, sepsané na začátku 12. století. Jenže Kosmas sám připustil, že čerpá z ústního podání starců. Přesto jeho vyprávění zní velkolepě. Země „sladkým medem a mlékem vlhnoucí“ prý čekala jen na to, až ji někdo objeví a pojmenuje. A kdo jiný by jí měl dát jméno než vůdce družiny, muž jménem Čech.

Kosmas ale ve skutečnosti psal latinsky a svého hrdinu označil jako „Boemus“. Tedy ne Čech, ale Bojem. Od toho pak odvodil jméno celé země – Boemia, jak tehdy zněl latinský název Čech. Už tehdy existovala slova „Češi“ a „Čechy“, ale měla spíš význam „našinci“ a „země našinců“. Mýtus o muži, podle nějž byla pojmenována celá země, se tedy začíná drobit hned na začátku.

Příběh, který rostl s každým dalším kronikářem

Dalimil, další z našich středověkých kronikářů, příběh rozvinul. Čech byl podle něj nejen vůdce, ale také bratr. Mladší Lech se s ním vydal na cestu, ale v místě, kde dnes stojí hora Říp, se jejich cesty rozešly. Lech šel dál a založil Kouřim. Dle legendy si bratři domluvili kouřové signály, aby se našli. A tady už příběh začíná být poetický jako starý epos.

Spisovatel Alois Jirásek v Starých pověstech českých na to navázal a dal příběhu ještě silnější národní náboj. Jenže i on musel udělat úpravy. Například zamlčel, že Lech se měl později vrátit do Polska, kde se stal zakladatelem Krakova a otcem Kroka. To by totiž narušilo celý navazující mýtus o Krokových dcerách, který je pro české dějiny stejně zásadní jako samotný Čech.

Pak je tu ještě Václav Hájek z Libočan. Ten měl ve své kronice z roku 1541 odpověď na všechno. Třeba i na to, kdy přesně praotec Čech zemřel. Bylo mu prý 86 let a pohřbili ho tři dny po smrti v místě, kterému dali jméno Ctiňoves. Hájek ale nebyl historik. Byl to vypravěč s bohatou fantazií a jeho dílo odborníci berou s velkou rezervou. Co nevěděl, to si jednoduše domyslel.

Co říkají dnešní vědci a kde je vlastně pravda?

Moderní historikové se shodují v jednom. Kosmas si praotce Čecha pravděpodobně vymyslel. Snažil se zaplnit prázdné místo v dějinách národa, nabídnout počáteční bod, mýtus, který sjednocuje. Příběh o vůdci, který najde zaslíbenou zemi a pojmenuje ji po sobě, se objevuje napříč evropskými národy. U Poláků mají Lecha, u Chorvatů Charváta, u Řeků Helléna. Není divu, že ani my jsme nechtěli zůstat pozadu.

A odkud vlastně Slované přišli? Teorie pravlasti jich nabízí hned několik, a to od oblasti mezi Dněprem a Vislou až po jihovýchodní Evropu kolem Dunaje. Staroruský letopisec Nestor zmínil Dunaj, Dalimil zas Chorvatsko. Ale možná si každý kronikář jen přisadil vlastní verzi. Pravda je taková, že Slované se po Evropě rozšiřovali v několika vlnách a jejich migrace byla mnohem složitější, než by legenda dovolila.

Když se pak archeologové a amatérští nadšenci pokoušeli najít skutečný hrob praotce Čecha, nejčastěji padala zmínka o Ctiněvsi u Řípu. Páter Krolmus tvrdil, že tam našel i kámen s nápisem, ale ten se dávno ztratil. A s ním i jakýkoli důkaz, že Čech vůbec existoval.

A tak nám zůstává jen příběh. Příběh, který přežil staletí. A i když víme, že ho možná nikdo nezažil, stejně ho rádi čteme, vyprávíme a připomínáme. Protože právě takové příběhy tvoří národy. Ne fakta, ale legendy, které si předáváme z generace na generaci.

Zdroj: StoPlusJednička, Memento-historia, StoPlusJednička

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Reklama

Další články z kroniQa

Šeptající hračky a temné stíny. Co ukrývá mexický ostrov hrůzy

Černá Volha měla unášet děti kvůli krvi pro mocné. Strach rodičů přiživily skutečné tragické případy

Městská legenda o černé Volze vyvolala v minulém století obrovskou paniku. Historky o unášených dětech...

Bývalý majitel Viktorie Plzeň měl Rolls-Royce i osobního řidiče. Pak Kříž zmizel a 16 let už ho nikdo neviděl

Bývalý majitel fotbalové Plzně Miroslav Kříž si užíval mimořádného luxusu. Zlom nastal ve chvíli, kdy jeho...

Obří podzemní město objevil náhodou. Hledal zatoulané slepice

Turecká oblast Kappadokie ukrývá jedno z největších podzemních měst na světě. K objevu obrovského labyrintu...

Zvrácené choutky šlechtice. Levoboček Rudolfa II. mučil krásnou dívku dlouhé hodiny

Nemanželský syn Rudolfa II. měl před sebou skvělou kariéru. Julius d’Austria ale propadl šílenství a stal...

Tento článek byl publikován ze zdrojů kroniQa

Web nabízí aktuální články z oblasti moderních technologií, vědy, společnosti i životního stylu. Obsah kombinuje praktické tipy s přehledy trendů a novinek, které ovlivňují každodenní život – od digitálních inovací přes zdraví až po kuriozity ze světa. Články jsou psané srozumitelně a přístupně,...

Příběh praotce Čecha mezi legendou a historickou realitou

„Rozpočet je pro nás problém.“ Šéf Motoristů vystoupil nečekaně tvrdě proti Babišovi

Karlos rozprodává luxusní garáž. Na řadu přišel i Mercedes, kterým Lela vozila děti

Případ nevinné mladé dívky, která se až do poslední chvíle bránila, otřásá celým světem. Vyšetřování provází obrovský skandál kolem důvěryhodnosti policie

„Můj stav je výsledkem sebepoškozování.“ Věta Mariána zaskočila i trenéra Molnára

Na počítači bez internetu se začaly objevovat zprávy. Nejdřív údajně z roku 1546, a pak i z 2109. Záhada z Dodlestonu začala jediným souborem.