Když se technologie podepisuje na páteři
Už v dnešní době trávíme většinu dne u obrazovek – a naše tělo na to reaguje.
Dlouhé sezení a pohled dolů na mobil či monitor vedou k přetížení krční páteře, vzniku tzv. „technologického krku“ a postupnému hrbení zad.
Model Mindy proto zobrazuje člověka budoucnosti se zakulacenými rameny a kratším krkem, tedy přirozený důsledek každodenního přizpůsobování se sledování obrazovek místo pohybu.

Zdroj obrázku: Pixabay, StockSnap
Textový dráp a chytrý loket
Dlouhodobé držení telefonu způsobuje deformaci prstů a zápěstí, známou jako „textový dráp“.
Podobně časté ohýbání paže při telefonování může vést ke ztuhlosti loktů, což odborníci nazývají „mobilní loket“.
Jde o fyzické projevy doby, v níž digitální přístroje prodlužují naši ruku, ale zkracují rozsah přirozeného pohybu. Tyto změny sice zatím nejsou trvalé, ale ukazují, jak rychle se naše anatomie přizpůsobuje návykům.

Zdroj obrázku: Pexels, AS Photography
Větší lebka, menší mozek?
Zatímco lebka podle některých hypotéz může zesílit kvůli ochraně před elektromagnetickým zářením, velikost mozku může paradoxně klesat.
Technologie totiž přebírají část funkcí, které kdysi zajišťoval náš intelekt – od zapamatování informací po orientaci v prostoru.
Evoluční teorie tak nevylučují, že v dlouhodobém horizontu může dojít k určité „optimalizaci“ mozku: menší, ale efektivnější orgán napojený na technologie.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Milad Fakurian
Nová oční víčka v důsledku digitální adaptace
Dlouhé hodiny před obrazovkou zvyšují nároky na náš zrak.
Odborníci proto předkládají, že oči budoucích generací budou chráněny jinak než dnes. Mohla by se vyvinout vnitřní oční víčka nebo čočky blokující modré světlo, které unavuje oči a narušuje spánek.
Šlo by tak o přirozený projev adaptace na svět, v němž jsme už teď téměř neustále vystaveni umělému osvětlení.

Zdroj obrázku: Pixabay, asad_sumbul
Genetické úpravy a "designové" lidstvo
Rozvoj genetického inženýrství umožňuje stále přesněji zasahovat do lidského genomu.
Dnes umíme odstranit dědičné poruchy nebo určit pohlaví dítěte, do budoucna se dokonce očekává ovlivnění výšky, barvy očí či intelektu.
Odborníci však upozorňují, že přílišná jednotnost genů by mohla zvýšit náchylnost populace k novým onemocněním.

Zdroj obrázku: Pixabay, Kyraxys
Transhumanismus: Člověk a stroj v jednom
Transhumanismus označuje směr, který propojuje biologii s technologiemi.
Podle AsapScience by v budoucnu mohli mikroskopičtí nanoboti v lidském těle opravovat buňky, léčit choroby a zlepšovat tělesné funkce.
První experimenty s podobnými technologiemi už probíhají v biomedicíně. Cílem je rozšířit schopnosti člověka a posunout hranice moderního lékařství.

Zdroj obrázku: Pexels, Yaroslav Shuraev
Klimatické podmínky a naše těla v budoucnosti
Také globální oteplování může ovlivnit nejen životní podmínky, ale i naše těla.
Podle teorií budou lidé v budoucnu možná vyšší a štíhlejší, protože tento typ postavy lépe odvádí teplo. Tmavší pleť se může stát evoluční výhodou, která více ochrání před UV zářením.
Naše fyzická podoba tak bude výsledkem jak technologií, tak i planety Země a její proměny.

Zdroj obrázku: Pexels, Aleksandar Pasaric
Proměna lidské psychiky
Spolu s tělem se samozřejmě proměňuje i naše mysl.
Dlouhodobé vystavení technologiím ovlivňuje paměť, pozornost i emoce. Studie potvrzují, že modré světlo narušuje spánek a nadměrné používání obrazovek zvyšuje stres a úzkost.
Pokud bude tento trend pokračovat, „člověk roku 3000“ bude nejspíš myslet i cítit odlišně než my dnes.
Všechny uvedené představy jsou však pouze hypotetické. Jak se lidstvo bude v budoucnu skutečně vyvíjet – fyzicky i psychicky – dnes můžeme jen odhadovat.

Zdroj obrázku: Pixabay, tarasyasinski
Zdroje článku: www.dailymail.co.uk, www.marca.com, www.sciencealert.com, tollfreeforwarding.com, www.storicko.cz