Celá Amerika ho už po desetiletí nenávidí. Geronimo – poslední indiánský vůdce

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Legendární apačský náčelník Geronimo měl velmi pohnutý osud. Nahlédněte do zákoutí duše muže, kterého chtěla jeden čas celá Amerika vidět mrtvého.

Celá Amerika ho už po desetiletí nenávidí. Geronimo – poslední indiánský vůdce

Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Geronimo nenáviděl Mexičany, kteří zmasakrovali jeho rodinu, a byl neustále pronásledován Američany, kteří ho chtěli zabít. Válečník a medicinman, který byl sužován z obou stran, vedl Apače v kruté době, kdy se z volně se pohybujících jihozápadních kmenů stali válečnými zajatci. Legendární indiánský vůdce, který však skončil jako dobrovolná pouťová atrakce. Kým vlastně ve skutečnosti Geronimo byl?

Kdo byl Geronimo?

Pro bílé Američany byl nejobávanějším a nejnenáviděnějším indiánským válečníkem své doby – ztělesněním nemilosrdného divocha, který je chce vyvraždit i s jejich rodinami. Později, když se USA vyrovnaly s krutým zacházením s původními obyvateli Ameriky, se vůdce Apačů objevil jako jiná postava: ušlechtilý hrdina bojující za obranu své země, lidu a způsobu života. Pravda o jednom z nejznámějších indiánů však není tak jednoduchá.

Geronimo byl samozřejmě komplexní postava: duchovní bojovník, který před smrtí konvertoval ke křesťanství, s hlubokou a trvalou nenávistí spíše k Mexičanům než k Američanům a který byl schopen velké brutality. Ti, kdo si Geronima spojují s bojovou zdatností, budou možná šokováni, když se dozvědí, že jeho rodné jméno bylo Goyahkla: Ten, který zívá, což je přezdívka, která jen stěží předznamenává kariéru definovanou partyzánskou válkou.

Video k článku ZDE

Muž plný protikladů

Geronimo byl, zdá se, plný rozporů. Byl to muž, který si cenil rodinného života, ale přitom neprojevoval žádné výčitky svědomí, když zabíjel rodiny jiných lidí. Byl vnímán jako vůdce Apačů, přesto měl mnoho apačských nepřátel a ostatní indiánské kmeny se ho bály. Geronimo neúnavně vzdoroval mexickým a americkým jednotkám, ale při častých útěcích z rezervace bylo jeho hlavním úspěchem často obcházet nepřítele, aniž by skutečně bojoval.

V posledních dvou letech své svobody, kdy ho americká armáda pronásledovala přes pouštní hory mexické provincie Sonora, se se svými pronásledovateli skutečně nikdy nepustil do boje. „Uháněl americkou armádu v pohoří Sierra Madre v Sonoře a nikdy se nedostal ani do potyčky, natož do bitvy,“ řekl autor jeho biografie Robert Utley. „Toto vědomí mě vedlo k závěru, že Geronimova skutečná velikost jako bojujícího Apače nespočívala v tom, že vedl válku, ale v tom, že se válce vyhnul,“ dodal.

Žil pro pomstu

I přesto, že se zdá, že Geronimo věnoval svůj život boji proti Američanům, aby ochránil svůj lid, ve skutečnosti to nebyli oni, koho z duše nenáviděl. Geronima totiž postihla obrovská tragédie, kdy při brutálním masakru Mexičany přišel o svou první ženu, matku a tři děti. „Přišel jsem o všechno,“ napsal Geronimo ve své autobiografii. V agónii přísahal pomstu všem Mexičanům a po zbytek života k nim choval zuřivou nenávist.

Geronimovo stáří ve stylu pouťové atrakce

V pozdějším věku se však příliš nevěnoval boji za svůj lid ani snaze zachovat si svůj životní styl či mstít se Mexičanům. Když se v roce 1886 vzdal, strávil následujících 23 let v tom či onom americkém vězení, pod dohledem, a nakonec i jako starý muž, který vydělal na své proslulosti, aby se živil jako něco na způsob cirkusové atrakce. Ve vězení v Arizoně vyryl Geronimo své jméno na vycházkové hole, které prodával turistům jako suvenýry za dolary.

Ve svém posledním domově, v Oklahomě, pravidelně vystupoval v představeních Divokého západu, a dokonce se zúčastnil obrovské výstavy Louisiana Purchase Exposition v roce 1904 v St Louis. Oblékal se do apačského oděvu, nasazoval si tradiční kápi, pózoval fotografům a prodával rukodělné výrobky.

Obrat na víru

V roce 1903 se Geronimo nechal pokřtít v holandské reformované církvi, přivedl s sebou mnoho dalších Apačů a až do své smrti se účastnil každotýdenních bohoslužeb – i když církevním představitelům vadila jeho záliba v pití a hazardních hrách. V roce 1909 zemřel na zápal plic poté, co spadl z koně a ležel zraněný na zemi celou mrazivou noc.

Takový potupný konec shrnuje život, který se vyznačoval vítězstvími stejně jako porážkami, projevy velkorysosti stejně jako krutostí. Byl něžný i brutální – milující muž rodiny, který má na svědomí vyvraždění mnoha jiných rodin. Byl hluboce oddán svému rodnému náboženství, ale později se obrátil k Ježíši.

Takže padouch, nebo hrdina? „Legendě je snazší uvěřit než složité a rozporuplné postavě, kterou Geronimo ve skutečnosti byl,“ shrnul jeho postavu Utley.

Celá Amerika ho už po desetiletí nenávidí. Geronimo – poslední indiánský vůdce

Balíček z „ruského Amazonu“ nedorazí. Ukrajinský velitel se vysmívá Rusům

Film Dědictví: Donutil v něm původně neměl vůbec hrát, Gott za něj dostal pouhých 13 korun a padesát haléřů

Marcela Březinová k nepoznání: Neuvěřitelná proměna a přiznání o šedinách

Proč mlčíte? pálí bývalý kouč sborné. Ruské hvězdy doma schytaly nečekaný úder

Loď stará 2400 let, která se nikdy nerozpadla: jak nebývalý objev z Černého moře mění dějiny