3 min

Češi a klasická hudba? Milujeme ji, ale na koncerty nechodíme

Sdílet

Ke klasické hudbě mají lidé v Česku poměrně silný vztah – podle aktuálních dat ji pravidelně poslouchá přibližně každý desátý. Blízký je jim i odkaz skladatele Antonína Dvořáka, kterého podle březnového průzkumu pro festival Dvořákova Praha zná 98 % Čechů. Ve společnosti však stále zůstává prostor pro to, aby si k živým koncertům i ke klasické hudbě jako takové našlo cestu ještě více posluchačů.

Češi a vážná hudba? Milujeme ji, ale na koncerty nechodíme

Zdroj: Trade-off – ekonomické zpravodajství

Klasická hudba má v Česku své místo a její symbol je zřejmý – Antonín Dvořák. Podle aktuálního celorepublikového průzkumu agentury Ipsos pro festival Dvořákova Praha skladatele zná 98 % Čechů, což z něj činí jednu z nejvýraznějších osobností tuzemské kultury. Nejznámějším dílem je napříč generacemi opera Rusalka, kterou zná více než polovina populace (64 %). S výrazným odstupem následuje Novosvětská symfonie (16 %) nebo opera Čert a Káča (11 %).

„Tak silné ukotvení Dvořákovy hudby je v Česku výjimečné. Mnoho lidí ani neví, že Dvořák je celosvětově nejposlouchanějším českým umělcem, na platformě Spotify má kolem 2,6 milionu poslechnutí za měsíc. O to větší je náš závazek ukazovat, že jeho hudba může být živá a aktuální i dnes,“ říká Robert Kolář, ředitel Akademie klasické hudby, která festival Dvořákova Praha pořádá.

Klasika ano, ale spíš doma

Přestože 82 % respondentů považuje klasickou hudbu za důležitou součást kultury a více než 72 % míní, že by měla být více podporována a rozvíjena státem či dalšími institucemi, pravidelně ji poslouchá jen zhruba každý desátý Čech. Další třetina (35 %) si ji pustí občas, většina (42 %) se k ní dostává jen výjimečně.

Podobné je to i s návštěvou koncertů. Lidé sice klasiku vnímají jako uklidňující a inspirativní, ale od živého provedení je odrazuje hned několik faktorů – od ceny vstupenek až po obavy z formálního prostředí či nejistotu, zda hudbě budou dostatečně rozumět. Z průzkumu se ukázalo i to, co by mohlo publikum ke klasice přivést. „Vedle dostupnější ceny a lokality hraje důležitou roli i samotná podoba koncertu. Otevřenější, přístupnější a dramaturgicky zajímavé formáty, například open-air koncert, netradiční prostory nebo hudba doplněná vizuálními efekty znějí publiku lákavě,” dodává Kolář.

Hudební výchova jako klíč

Významnou roli hraje podle respondentů vzdělávání. Téměř 70 % dotázaných považuje hudební výchovu za důležitou součást rozvoje dětí. Právě ta může být cestou, jak si ke klasické hudbě najít přirozený vztah už v raném věku.

Zajímavým zjištěním je také generační rozložení posluchačů. Největší podíl těch, kteří klasiku poslouchají pravidelně nebo alespoň občas, tvoří dvě generace – mladí lidé ve věku 18 až 26 let a poté starší generace mezi 54 a 65 lety. Střední věková skupina naopak zůstává výrazně méně aktivní.

Bariérou je i geografická dostupnost

Festival Dvořákova Praha dnes zná třetina Čechů a mnozí ho vnímají jako prestižní kulturní událost. Zhruba 30 % lidí zvažuje jeho návštěvu, přičemž největší zájem přichází z regionů mimo hlavní město, zejména z Ústeckého a Pardubického kraje. „Hlavní roli hraje opět dostupnost, a to nejen finanční, ale i geografická. Z dat je patrné, že ve větších městech je kontakt s klasickou hudbou častější, zatímco v regionech lidé mnohdy narážejí na omezenou nabídku koncertů. Nejde o to, že by o klasickou hudbu nebyl zájem, ale o to, jak ji k lidem dostat dostupnější a přirozenější cestou,” říká Robert Kolář.

Festival na tyto podněty dlouhodobě reaguje a kromě tradičních koncertů se světovými orchestry rozvíjí i nové formáty, které otevírají klasickou hudbu širšímu publiku a snižují bariéry první návštěvy – například programová řada Bez kravaty. Klasická hudba tak má kromě silné tradice i výrazný potenciál oslovit nové generace posluchačů.

Reklama

Další články z Trade-off

Tento článek byl publikován ze zdrojů Trade-off

Články z Trade-Off přibližují ekonomická témata způsobem, který je srozumitelný a přístupný široké veřejnosti. Věnují se dopadům ekonomických rozhodnutí na každodenní život lidí – ať už jde o ceny energií, důchody, daně, mzdy, inflaci nebo změny v zákonech, které ovlivňují peněženky českých...

Češi a klasická hudba? Milujeme ji, ale na koncerty nechodíme

Manželka Jana Potměšila popsala poslední chvíle i plány, které už nestihl

Miliarda dolarů a ruka nejkrásnější ženy v zemi. Šéf ugandské armády vznesl bizarní požadavek

Turkův úředník „s dlouhými chapadly“. Kdo je Martin Kocanda, otec náctiletého „génia“

„Zobala to jako lentilky.“ Žena si vyzvedla 800 balení hypnotik na recept, problém je obří

KVÍZ: Realita na plátně. Znáte filmy inspirované skutečnými událostmi?