3 min

DRBNA HISTORIČKA: O bludném kameni ve Smetanových sadech v Prostějově

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Smetanovy dřívější Jungmannovy sady byly vybudovány na místech bývalého městského valu a hradeb v letech 1874 až 1892. Na jejich založení a výstavbě se podílely město a Sadařský a okrašlovací spolek. Situační plán zhotovil Josef Ošťádal a návrh na sadové úpravy Josef Šeha. Prastará je historie bludného kamene, který je položen ve střední části sadů.

IMG_2337

Zdroj: Hanácká Drbna | Zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.

Bludný kamen je finský rapakivi, česky shnilý kámen, asi proto, že se snadno rozpadá na písčitou zvětralinu, u nás hojně nazývaný finská žula, prekambrického stáří, to znamená víc jak 600 milionů let. Z místa svého vzniku ze západního Finska byl transportován do místa nálezu u Háje ve Slezsku nedaleko Hlučína na Opavsku ledovcem poslední doby ledové, což je asi před 50 tisíci lety. Ledovec dosahoval až do Moravské brány. Geologové jej označují jako amfibol, biotitický granit.

Do Prostějova jej nechal v roce 1896 dopravit národohospodářský a spolkový činitel, náměstek starosty, člen a funkcionář Sadařského a okrašlovacího spolku Eduard Skála. Byl to jeho dar spolku a zároveň i městu. Navíc zřejmě měl k Háji i osobní vztah, působil tam totiž jako správce cukrovaru. Přesné datum instalace v parku neznáme. O umístění kamene jednal výbor spolku na své schůzi 26. února 1896. V zápisu ze schůze čteme toto: „… bod 2. Kámen p. Skálou darovaný se podepře kamennou sestavou a postaví se do č. 11…“ Je to patrně část takto označená v plánu parku. Ve kterém, a zda tento plán existuje, nevíme.

DRBNA HISTORIČKA: Milá paní Erno a milý Jirko… Jaké bylo přátelství Jiřího Wolkera a Jiřího Škracha?

Neděle, 29. března 2026, 10:09Společnost Prostějovsko

Zajímavou osobností prostějovského hudebního života byl advokát a hudebník Jiří Škrach. Dirigoval také Orchestrální sdružení a byl jeho předsedou. Pocházel z rodiny prostějovského advokáta a hudebníka Josefa Škracha. Měl dva starší sourozence,...

Do kamene byl zřejmě hned při jeho instalaci vytesán nápis: „Bludný kámen od Háje ve Slezsku. Finská žula v době ledové tam zanesena. Daroval Ed. Skála 1896.“ Uvedený kámen se nachází na stejném místě dosud. Instalován zde mohl být začátkem března 1896, což nám dokládají Hlasy z Hané. Tyto 4. března 1896 uveřejnily na str. 1 a 2 fejeton neznámého autora „Bludný balvan v Jungmannových sadech“. V úvodě napsal toto: „Bludný balvan již tedy v našich sadech máme. ´Není na něm nic zvláštního´, jak mnozí praví, jako na každém balvanu vůbec; avšak, kdyby balvan ten mohl vyprávěti svoji historii, kterak totiž z dalekých končin severní Evropy dostal se až k Háji ve Slezsku, jistě bychom se tomu podivili.“ V dalších řádcích se dozvídáme všeobecné informace o bludných kamenech, jejich historii, putování a další zajímavosti.

O našem bludném kameni také psali učitel a ředitel měšťanských Prostějově a Plumlově, muzejník a člen Přírodovědného klubu Josef Blekta, geolog Václav Kopečný a pedagožka a botanička Anna Švécarová. Josef Blekta se bohužel ve svých článcích v Hlasech z Hané (1932) a ve sborníku Prostějov město a okres (1933) dopustil dvou chyb. Napsal totiž, že balvan byl dovezen v roce 1902 a že je ze švédské žuly. Jednoznačně však jako místo původu uváděl správně Háj ve Slezsku.

DRBNA HISTORIČKA: Spaniův obelisk ve Smetanových sadech v Prostějově má dvě stě let

Neděle, 22. února 2026, 10:02Společnost Prostějovsko

Ve východní části Smetanových sadů v Prostějově, v prodloužení osy Havlíčkovy ulice nedaleko Národního domu, se nachází zajímavý artefakt. Je to pískovcový obelisk ve tvaru komolého jehlanu označovaný jako Spaniův obelisk. Vytvořil jej v roce 1825 z...

Původní barva písmen na kameni byla v minulosti červená a z dálky to bylo špatně čitelné. Technické služby města Prostějova jako správce zeleně v polovině devadesátých let minulého století nápis obnovily a vytesaná písmena přetřely bílou barvou. Jelikož písmo bylo špatně čitelné, dostala se tam při opravě chyba – místo Háje bylo uvedeno Hatě.

Plynula další léta a písmo bylo zašlé a nápis značně vybledlý. Došlo proto k nápravě. V květnu letošního roku byl odborem správy a údržby majetku města prostějovského magistrátu nápis obnoven a také byl správně uveden název původu bludného kamene – tedy Háj ve Slezsku.

Onen bludný kámen je zajímavým doplňkem parku. Nachází se zde Spaniův obelisk (z roku 1825), po kameni přibyl hudební pavilon (1907), pítko (1911) a pomník Bedřicha Smetany (1935).

Reklama

Další články z Hanácká Drbna

Žena nestihla vypít dva litry vína, když šli strážníci. O láhev se pak s nimi tahala

Středoškoláci, darujte krev! Olomoucký kraj spolu s červeným křížem spustil kampaň

Olomoucký kraj spolu s Českým červeným křížem odstartoval kampaň, která má za cíl zvýšit počet dobrovolných...

SRPEN 2026: Tramvajová trať do Slavonína, parkování na Poděbradech, kalendář vzpěraček

Měsíc srpen byl v Olomouckém kraji ve znamení prázdnin a koupání. Pokračovaly diskuse o parkování na...

Ostuda na Keprníku. Z jedné strany kamenná dálnice, z druhé rozbitý dřevěný chodník

Velké kritice nedávno čelila správa chráněné oblasti Jeseníky, když na Keprníku uprostřed cenné přírody...

O prázdninách zemřeli na silnicích v kraji čtyři lidé, každý jedenáctý řidič byl opilý

Smutnou statistiku nyní představila policie. Během prázdnin zemřeli na silnicích v Olomouckém kraji čtyři...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Hanácká Drbna

Články z Hanácké Drbny přinášejí aktuální dění z Olomouce a celého Olomouckého kraje. Věnují se událostem, které přímo ovlivňují život v regionu – od komunální politiky, dopravy a školství až po kriminalitu, kulturu, sport nebo zajímavé osobnosti a iniciativy. Hanácká Drbna osloví čtenáře, kteří...

DRBNA HISTORIČKA: O bludném kameni ve Smetanových sadech v Prostějově

Tři klíčové chyby Petra Macinky. Měl šanci rozvrátit podvod provokatérů, ale nestalo se

Manželka Patrika Hezuckého prolomila mlčení o osudném dni. Pak už bylo všechno jen horší, říká

Chtěla být štíhlejší a silnější, místo toho přišla o menstruaci. Vzpěračka Minářová popsala roky extrémů

Boeing 727 se 108 lidmi se po vzletu držel ve vzduchu 22 sekund. Klíčem k nehodě bylo nečekané okno na dráze v Dallasu

Sověti tragédii tajili. Zbytky těl posbírali na 10 hektarech