Petr Fiala se po necelém roce od voleb vrátil k období, které jej vyneslo do Strakovy akademie a nakonec poslalo zpět do opozičních lavic. Václav Moravec ho v pořadu Poledne s Moravcem postupně provedl jeho premiérstvím, volební porážkou, dnešní ODS i tím, co po čtyřech letech vlády zůstalo ze značky Spolu. Bývalý premiér tentokrát některé staré spory nehájil za každou cenu a u několika věcí připustil, že by je s dnešní zkušeností udělal jinak. Jinde naopak trval na svém a současnému vedení pravice nepřímo vzkázal, že cesta, kterou si část stran po volbách vybrala, podle něj k porážce Andreje Babiše nevede. Rozhovor se postupně dostal i k Petru Pavlovi, bitcoinové kauze, obranným výdajům a způsobu, jakým Babišův tábor podle Fialy zachází s politickými protivníky.
Fiala zároveň dal jasně najevo, že po konci v čele ODS nemíní zmizet z politiky. Poslanecký mandát chce dokončit a odmítl představu, že by svou přítomností komplikoval práci novému předsedovi Martinu Kupkovi. Připomněl silný počet preferenčních hlasů a řekl, že nevidí důvod vzdávat mandát, který mu dali voliči. Nesouhlasil ani s tezí Mirka Topolánka, podle níž bývalý předseda automaticky překáží svému nástupci. „Já žádný život nikomu nekomplikuju,“ uvedl. Svou dnešní roli spojuje s mandátem poslance a vlivem ve veřejném prostoru. „Já to prostě celé nevzdám, protože mně se nelíbí, co se v téhle zemi děje a zdá se mně, že když budeme pokračovat tak jak teď, tak to prostě nezměníme,“ řekl Fiala.
Nutella byla chyba. Fiala jednu ze svých nejslavnějších marketingových ran neobhajoval
Moravec se k Fialově dnešnímu vystupování dostal přes sociální sítě, na nichž bývalý premiér po odchodu z čela vlády značně ubral formálnosti. Objevuje se na malotraktoru, při sekání trávy nebo v dalších formátech, které kontrastují s jeho někdejším premiérským stylem. Moderátor mu připomněl i nákup Nutelly v Německu, který se stal jedním z nejznámějších komunikačních přešlapů Fialovy vlády a politickým soupeřům vydržel jako terč celé roky. Tentokrát nepřišla složitá obhajoba ani vysvětlování, že veřejnost záměr špatně pochopila. „Nutella byla chyba. Autentický jsem byl, ale ono to tak nevyznělo. A to se nepovedlo. Prostě člověk udělá chybu,“ přiznal Fiala. Dodal, že si dnes z celé epizody dělá legraci také on.
Bývalý premiér svou dnešní uvolněnější komunikaci vysvětluje především změnou role. Jako předseda vlády podle něj fungovala institucionální odpovědnost, která mu určovala, co si ve veřejném vystupování dovolí a co považuje vzhledem k funkci za nevhodné. Řadový poslanec takové omezení necítí. Druhým důvodem je proměna politické komunikace. Tradiční média podle něj ztrácejí dominantní postavení a stále větší část kontaktu politiků s veřejností se odehrává na sociálních sítích, které vyžadují kratší a výraznější formáty. Fiala připustil, že všechny tyto způsoby komunikace nepovažuje za ideální, politik je však podle něj nemůže ignorovat, chce-li oslovovat lidi tam, kde politiku skutečně sledují.
U komunikace se však nezastavil jen u Nutelly. Zpětně připustil, že jako premiér věnoval příliš mnoho energie výkonu vlády a méně přímému kontaktu s veřejností. „Já bych asi víc jezdil mezi lidi, protože ty debaty s lidmi uprostřed volební kampaně i ty střety vlastně s lidmi, kteří mně třeba nadávali nebo se mnou nesouhlasili a nakonec poslouchali, co jim říkám, tak ty si myslím, že byly velmi cenné,“ uvedl. Nesouhlasil však s tím, že by hlavním problémem jeho kabinetu byla nesrozumitelnost. Připomněl, že strany tehdejšího vládního tábora získaly ve volbách v absolutním počtu více hlasů než v roce 2021, přestože procentuální výsledek na vítězství nestačil. Průzkumy podle něj mají význam hlavně jako ukazatel trendu, nikoli jako rozsudek, kterým se politická strana nechá ochromit.
Spolu jsme měli posílit, přiznal Fiala. Samostatná cesta ODS mu nevychází
Mnohem větší politickou chybu vidí Fiala v osudu koalice Spolu. Na posledním kongresu ODS před odchodem z čela strany varoval před představou, že volební porážka automaticky znamená návrat občanských demokratů k čistě samostatné cestě. Po několika měsících na tomto postoji nic nezměnil. „Já jsem přesvědčený, že Spolu byl dobrý projekt a že se v něm mělo pokračovat,“ řekl Moravcovi. Zároveň přidal vlastní podíl odpovědnosti. „My jsme tu značku Spolu neposílili a nedobudovali ji,“ připustil. Podle něj měla koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL po volebním vítězství v roce 2021 hledat pevnější formu spolupráce, která by voličům ukázala, že nejde jen o účelové spojení před hlasováním.
Fiala připomněl, že Spolu v roce 2021 fungovalo navzdory pochybnostem části politické scény i vlastních straníků. V závěru voleb se podle něj podařilo vytvořit jasnou protiváhu Andreji Babišovi a spor se fakticky zúžil na volbu mezi Babišem a Fialou. Po vítězství ale nepřišel další institucionální krok. Bývalý premiér připustil, že se vláda věnovala jiným věcem a společná značka byla považována za dostatečně funkční. Dnes to hodnotí jinak. Pouhé slepení tří stran krátce před dalšími volbami podle něj nebude působit přesvědčivě. „Voliči nevezmou, když jenom před volbami někdo řekne, tak zase uděláme nějaké Spolu, protože prostě nám to samotným nebude stačit,“ uvedl.
Moravec se Fialy zeptal přímo, zda je značka Spolu mrtvá. Bývalý premiér se jí křečovitě nedržel. „Možná je mrtvá, tak se musí vytvořit jiná,“ odpověděl. Podstatou podle něj není název, logo ani nostalgie po vítězné kampani z roku 2021, ale schopnost středopravých stran vytvořit dostatečně silnou protiváhu Babišovu bloku. Fiala upozornil, že dokonce i politici jednotlivých stran, kteří veřejně prosazují samostatnou cestu, vytvářejí před komunálními volbami místní koalice a společné kandidátky. Důvod je podle něj prostý: sami vědí, že spojení zvyšuje šanci na úspěch. Stejnou logiku považuje za platnou i pro celostátní politiku.
Do devadesátek se podle Fialy vrátit nelze. Pravice má být konzervativně liberální
Fiala zároveň odmítl představu, že receptem na silnější ODS je návrat k politickému modelu devadesátých let. Za stále platné označuje individuální svobodu, kapitalismus a západní orientaci, dnešní pravice ale podle něj potřebuje odpovědi na otázky, které tehdy politiku neurčovaly. Zmínil klimatickou změnu, nové technologie či umělou inteligenci a odmítl tyto oblasti automaticky přenechat levici. „Já si naopak myslím, že jestli chce dneska pravicová strana uspět, tak musí být konzervativně liberální a ty liberální prvky v její politice musí hrát silnou roli,“ řekl. „Nelze dneska uspět tím, že se budu vracet do devadesátých let,“ dodal.
Tím se rozešel také s částí výkladu, podle něhož spojenectví s TOP 09 odsunulo ODS příliš k liberálům a otevřelo prostor Motoristům. Fiala tvrdí, že pro takovou teorii nevidí data. Struktura elektorátu Motoristů mu podle sociologických zjištění připomíná spíše někdejší Věci veřejné a přímé přesuny voličů od ODS označil za minimální. Novou pravicovou sílu proto nechce stavět prostým kopírováním rétoriky stran, které vyrostly napravo od občanských demokratů. Za dlouhodobě životaschopnou považuje širší konzervativně liberální nabídku schopnou spojit různé skupiny demokratických voličů.
Za dnešním problémem opozice vidí také její roztříštěnost. Proti ní podle něj stojí Babišovo uskupení, které umí soustředit moc, jednotně komunikovat a oslovovat velkou část voličů. Fiala současný politický střet nevnímá jen jako starý spor levice a pravice. Za stále důležitější považuje střet liberálně demokratických a konzervativně liberálních sil s populismem a radikalismem. Právě proto podle něj jednotlivé opoziční strany potřebují spolupracovat podstatně úžeji, než činí nyní.
Babiš podle Fialy vyrábí z Pavla lídra opozice. Míří již na další prezidentské volby
Jednu z nejostřejších částí rozhovoru věnoval Fiala vztahu Babišova tábora k prezidentu Petru Pavlovi. Odmítl tvrzení, že by hlava státu byla lídrem opozice nebo dokonce faktickým lídrem STAN. „Petr Pavel není žádný lídr opozice, je to nestranický prezident, který velmi úzkostlivě dbá na to, aby byl nad politickými stranami a zachovává ústavnost,“ řekl. Opakované označování Pavla za opozičního politika považuje za promyšlenou strategii, která podle něj vznikla v Babišově okolí a sleduje dva cíle současně.
První míří k další volbě hlavy státu. Pavel podle Fialy v předchozích prezidentských volbách uspěl také díky části lidí, kteří dnes podporují vládní strany. Pokud je Babišovo hnutí dokáže dlouhodobě přesvědčit, že prezident stojí v čele opozičního tábora proti jejich vládě, může mu tuto podporu před příští volbou ukrojit. Fiala upozornil, že stejná formulace se z vládních řad opakuje stále znovu. „Stokrát opakovaná lež se stane pravdou,“ poznamenal. Podle něj je záměrem z Pavla postupně vytvořit stranického protivníka, přestože prezident sám se takové roli vyhýbá.
Druhá část strategie podle něj míří na parlamentní opozici. Pokud vládní politici neustále představují Pavla jako svého hlavního soupeře, současně vytvářejí dojem, že skutečné opoziční strany postrádají vlastní sílu. „Ta druhá moucha je, že tím vlastně říkají: no vždyť ona není žádná opozice, to je tam jenom ten Pavel a jinak nikdo,“ popsal Fiala. Za výhodu Babišova politického bloku označil také disciplínu v komunikaci. Jednotliví představitelé podle něj opakují stejná sdělení s velkou důsledností, zatímco demokratické strany se zdržují spory o jednotlivá slova a nuance. „Oni všichni opakují totéž a dělají to hrozně důsledně, což mimochodem ve světě sociálních sítí taky funguje,“ řekl.
Fiala do této strategie zařadil také spory vlády s prezidentem, které považuje za zčásti uměle přiživované. Zmínil konflikt kolem účasti na summitu NATO nebo Pavlovo veto změny pravidel rozpočtové odpovědnosti. Prezident podle něj vetem šetří a neblokuje automaticky vše, co přichází z vládní většiny. Když však zasáhne, Babišův tábor má podle Fialy zájem spor prezentovat jako další důkaz střetu prezidenta s vládou. „Strategie je to dobrá, ale podle mě se proti ní dá postupovat tak, aby ta strategie stále méně fungovala,“ řekl.
Kupka potřebuje čas, hájil svého nástupce. Sám si prý vyslechl totéž
Moravec se dostal také k otázce, zda současná opozice vůbec disponuje dostatečně výraznými lídry. U Martina Kupky připomněl kritiku jeho charismatu a srovnal ji s podobnými výhradami, které po léta mířily na Fialu. Bývalý premiér se svého nástupce zastal. „Necharismatický lídr, jsem si poslouchal celou dobu, co jsem byl v politice, a příliš akademický a nevím jaký, vyhrál volby,“ poznamenal. Kupka podle něj potřebuje dostat čas a skutečným testem budou komunální a senátní volby. Ty mají zároveň ukázat poměr sil mezi dnešním vládním a opozičním táborem i schopnost demokratických stran udržet většinu v Senátu.
Fialova obhajoba Kupky však neznamená souhlas se vším, kam se jeho nástupce snaží ODS vést. Rozpor je patrný zejména u samostatné cesty občanských demokratů. Fiala ji pokládá za strategicky chybnou, stejně jako návrat k pravicové politice vystavěné převážně na tématech devadesátých let. Jeho představa zůstává širší: pravice má být konzervativně liberální, reagovat na témata mladších generací a hledat spojence mezi dalšími demokratickými stranami. Značka Spolu může podle něj zemřít, potřeba vytvořit silný společný blok tím ale nezmizí.
Bitcoinovou kauzu považuje za politickou chybu. Blažkově vině stále nevěří
Moravec následně Fialovi pustil kritiku Andreje Babiše mířící na dědictví předchozí vlády a bitcoinovou aféru. Bývalý premiér odpověděl prudce a označil Babiše za člověka opakovaně usvědčeného soudy ze lži. Když přišla řeč na Pavla Blažka a šest a půl roku vězení, které mu v bitcoinové kauze navrhuje žalobkyně, Fiala odmítl předjímat rozhodnutí soudu. Připomněl presumpci neviny a Blažkův odchod ze všech funkcí i z ODS po vypuknutí skandálu. Kauzu nicméně označil za eticko-politickou chybu a připustil, že její škoda již vznikla.
Na otázku, zda věří v Blažkovo osvobození, odpověděl Fiala přímo. „Věřím, ale bude to trvat dlouho. A jako škoda se stala,“ uvedl. Současně se ostře ohradil proti Babišovu hodnocení výsledků jeho vlády. Tvrdí, že předal zemi v dobré ekonomické kondici, s rostoucími reálnými mzdami, nízkou inflací, klesajícími deficity, vysokými investicemi a výrazně posílenými obrannými výdaji. Babišovu verzi označil za nesmysly a lži. Podle Fialy se může zopakovat stejný model jako po Babišově předchozím vládnutí: další kabinet bude znovu opravovat škody. „Jak se dívám na to, jak pracuje s rozpočtem a s dalšími věcmi, no tak zase ta příští vláda bude muset napravovat, co Andrej Babiš pokazí tak, jak to pokazil v letech sedmnáct až dvacet jedna,“ řekl.
Dvě procenta na obranu nakonec nevyšla. Fiala připustil technické selhání
Moravec bývalého premiéra nenechal pouze u kritiky současné vlády. Připomněl mu výhradu předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla, podle níž Fialův poslední rozpočet započítával mezi obranné výdaje také položky, které NATO následně neuznalo. Česká republika tak v posledním roce Fialovy vlády dvouprocentní hranici ve výsledném přepočtu nesplnila. Fiala vysvětloval, že kabinet schválně plánoval výdaje na úrovni 2,35 procenta HDP, aby po metodických úpravách zůstalo přibližně 2,2 procenta. Část položek však NATO vyřadilo. „Mě to mrzí,“ připustil.
Odmítl ale Moravcovu tezi, že tím jeho vláda ukázala Babišovu kabinetu, jak lze rozpočtová pravidla obcházet pomocí technických triků. Podle Fialy šlo o metodický problém spojený s prudkým navyšováním obranných výdajů a posuzováním jednotlivých položek podle pravidel NATO. Připomněl, že jeho kabinet zvýšil reálný obranný rozpočet téměř o devadesát procent a při přibližování k dvouprocentní hranici se stát musel naučit přesněji rozlišovat, co aliance jako obranný výdaj přijme. „My jsme ukázali, že se to musí dodržovat. A mrzí mě, že se to technicky nezvládlo v tom posledním roce tak, aby to bylo přesvědčivý,“ řekl.
V závěru se Moravec vrátil také ke změnám rozpočtových a legislativních postupů za Fialovy vlády a položil otázku, zda předchozí kabinet neposunul některé mantinely, které Babišova vláda nyní využívá mnohem tvrději. Fiala takové srovnání odmítl jako míchání nesrovnatelných věcí. Hájil rozpočty připravované Zbyňkem Stanjurou jako realistické a odpovědné a odmítl, že by předchozí kabinet otevíral cestu k současnému rozvolňování pravidel. „My jsme nic neporušovali a snažili jsme se být ve všem transparentní, srozumitelní a hlavně odpovědní vůči státu,“ dodal Fiala.
© inregion.cz
