2 min

Jednou ráno před lety

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Klečím v kuchyni na zemi a velikánským hadrem vytírám podlahu. Jsem nervózní, protože mě to hrozně zdržuje. Pokukuji po hodinách a oželuji snídani. Zmateně se oblékám. K autobusu přibíhám celá schvácená a podávám řidiči dvacetikorunu.

Jednou ráno před lety

Zdroj: i60.cz

Ilustrační foto: Pixabay

Jednou ráno před lety

14. 5. 2026

Ještě udýchaná chystám ordinaci. Po chvíli kolem otevřených dveří prochází mladá laborantka v bolestném předklonu. Oslovuji ji jménem, ona mě však nevnímá. Všímám si její nápadné bledosti. Drží se za břicho a tiše sténá…

Crrrrr! Budím se z živého snu. S úlevou vcházím do kuchyně a …ťap, blemt, ťap… lepím se do rozlité kofoly po manželově noční žízni. Opouštím přilepené sametové papuče a bosky odcházím do koupelny pro hadr. Tak velký, jako v tom snu, ale nemáme.

Co že se mi to ještě zdálo? Kouknu na hodiny a ejhle! Čas na snídani mi právě vypršel. Po zrychlené ranní očistě na sebe chvatně navlékám první džíny, které nahmátnu ve skříni.

Na autobusové zastávce jsem včas, a tak šátrám, šátrám,… Ha! Předplacené jízdné je mi teď čočku platné. Měsíčník se krčí v kapse jiných džínsů. Zapomněla jsem na podvečerní procházku jen tak nalehko.

Podávám řidiči deset korun. Ve snu to bylo dvacet. No vždyť, plus cesta zpátky. Ihned se rozhoduji sen přelstít a jít po službě domů pěšky.

Chystám ordinaci. Zůstala po včerejšku přehřátá, a tak si prozatím nechávám otevřené dveře. Po chvíli kolem nich prochází mladá laborantka. Vysmátá a růžolící. Uf! To mi odlehlo!

Obvykle si všechno zajímavé hned sdělujeme, ale tentokrát vyčkávám.

Už dlouho touží po dítěti a právě rozechvěle prožívá své, zatím ne úplně potvrzené, ale nadějné podezření.

Po víkendu přichází pobledlá. Zmíní nějakou střevní chřipku.

„Tak to bylo ono!“ vyhrkávám, když se to dozvídám, a teprve se jí svěřuji se svým snem.

Nebylo.

Veliká radost z potvrzené gravidity jí byla přána jen na několik týdnů. Vzpomínka na můj sen ožila a zabolela.

***

Sešel se rok s rokem, a to milé děvče z laboratoře nám přivezlo ukázat v kočárku svého skutečného malého prince.

Ten už teď, doufám, někde spravedlivě kraluje...

Autor: Iva Bendová

Reklama

Další články z i60.cz

Svitavy slaví 770 let od založení, tak pojďte nás ve fotoreportáži navštívit

Bernini a paní Constanza

Gian Lorenzo Bernini (1598-1680), italský velmistr barokního umění, malíř a zejména sochař a architekt.

Bezmoc podvědomí

Advokát na penzi JUDr. Jiří Bejček dnes opět špatně spal. Přesto vstal a otevřel okno. Ale nezajímala ho...

Poslední prázdninový výšlap z Radějova do Strážnice

Všechno jednou končí, i letošní prázdniny. V jejich závěru jsme si s naší turistickou družinou vyrazili na...

Kdy a jak dorazí peníze: Přehled o výplatách starobních důchodů

Přiznáním starobního důchodu začíná nová životní etapa. Doposud byl člověk zvyklý, že mu výplata za...

Tento článek byl publikován ze zdrojů i60.cz

Články z i60.cz se věnují tématům, která zajímají generaci 60+ – a to s respektem, optimismem a bez zbytečných klišé. Obsah zahrnuje životní styl, zdraví, vztahy, kulturu, cestování, osobní příběhy i praktické rady, které pomáhají prožít zralý věk naplno a s chutí. Texty oslovují čtenáře, kteří...

Jednou ráno před lety

V letadle do Prahy na milánském letišti hořelo. 146 cestujících evakuovali

Pětice plzeňských hasiček se svlékla pro dobrou věc. Z lechtivých fotek vznikne nový kalendář i pexeso

V Havaně zavřeli zoologickou zahradu kvůli nedostatku elektřiny a vody

DNA nemusí mít jen čtyři písmena. Bakteriální enzym právě přečetl genetickou abecedu, která jich má osm

Sisi po atentátu sama došla 100 metrů na loď. Nikdo netušil, že za pár minut zemře