3 min

Kdysi sem jezdili hosté za léčbou, dnes lázeňský areál pohlcuje příroda

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Brodériová zahrada, čestný dvůr, fontány a čisté rokoko bez jediné přestavby. Přezdívka tohoto zámku v Pardubickém kraji stojí na víc než marketingu.

Kdysi sem jezdili hosté za léčbou, dnes lázeňský areál pohlcuje příroda

Zdroj: Foto: Tadeáš Bednarz - licence CC BY SA 4.0

Obsah článku

Kdo slyší „české Versailles“, představí si nejspíš Hlubokou nebo některý z velkých státních zámků. Jenže objekt, který si tuto přezdívku vysloužil nejpřesněji, stojí v malé obci Nové Hrady u Litomyšle, necelých patnáct kilometrů od města s UNESCO zámkem, uprostřed krajiny, kde by ho člověk nečekal. Nejde o jihočeské Nové Hrady s gotickým hradem. Jde o komorní rokokovou rezidenci v Pardubickém kraji, kterou od roku 1997 soukromí majitelé Petr a Magda Kučerovi trpělivě vracejí k životu. A výsledek stojí za pozornost.

Proč přezdívka funguje i bez nadsázky

Označení „české Versailles“ u českých památek není unikátní; třeba zámek Ploskovice v severních Čechách se prezentuje jako „malé Versailles“ díky přepychu v italsko-čínském slohu. U Nových Hradů ale srovnání s Francií sedí z jiných, konkrétnějších důvodů. Stavbu v letech 1774–1777 zadal hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré a podle oficiální historie zámku se na její podobě výrazně autorsky podílel sám. Projekt vypracoval tyrolský architekt Josef Jäger, ale inspirační zdroj je deklarovaný jasně: francouzská letní sídla.

Co to znamená v praxi? Přední nádvoří funguje jako čestný dvůr (cour d’honneur) a přechází do francouzské zahrady řešené ve třech výškových úrovních. Přímo pod okny zámku leží brodérie z tvarovaného zimostrázu, střední parter tvoří stříhané keře a nejnižší terasu uzavírají kruhové fontány. Celý areál drží přísná osová souměrnost, balustrády lemují terasy a vodní prvky doplňují kompozici tak, jak to známe z francouzských vzorů. Tohle není jeden fotogenický záběr na Instagram. Je to promyšlená krajinná architektura, která přezdívku podepírá každým metrem.

Kde srovnání končí, a proč to nevadí

Versailles je bývalé sídlo francouzského dvora a vlády, areál o rozloze přes 800 hektarů s palácem čítajícím 2 300 místností. Je to monument, který vrství baroko, klasicismus, neoklasicismus i gotiku. Nové Hrady jsou něco zásadně jiného: desetihektarový soukromý areál s ryzím rokokem, které nikdy neprošlo přestavbou. Žádná pozdější barokizace, žádný klasicistní přístavek, žádný socialistický „kulturní dům“ přilepený ke křídlu.

Právě v tom spočívá paradoxní síla srovnání. Nové Hrady nejsou českou kopií Versailles měřítkem ani politickým významem. Jsou jeho komorním otiskem v rovině nálady, dekorativnosti a zahradní kompozice. Kdo hledá pocit francouzského letního sídla bez osmihodinového letu a davů turistů s monopody, najde ho tady, v měřítku, které se dá projít za odpoledne, a s autenticitou, kterou velké státní areály často ztratily pod vrstvami pozdějších úprav.

Co čeká návštěvníka uvnitř i venku

Prohlídka zámku s průvodcem trvá zhruba 45 minut a začíná každou celou hodinu. Projdete slavnostním sálem se štukovanými ornamenty, rokokovými vázami a putti, soukromými prostorami někdejších majitelů i expozicí nábytkového umění ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Dominantou interiéru je zelené schodiště nesené postavami čtyř Titánů a křišťálový lustr ve slavnostním sále. Rokoková kamna, bohatá štuková výzdoba, všechno originál, všechno zachované.

Venku areál nabízí dvanáct typů zahrad, labyrint, muzeum motokol, galerii klobouků a farmu. To z Nových Hradů dělá plnohodnotný půldenní cíl, ne zastávku na dvacet minut a selfie před fasádou. Od roku 2011 je zámek navíc partnerem festivalu Smetanova Litomyšl, takže v sezóně tu občas zazní i živá hudba v prostředí, které pro ni bylo stvořené.

Za zmínku stojí i příběh obnovy. Po válce zámek sloužil jako škola, po roce 1948 přišly necitlivé úpravy a v padesátých letech dokonce výkrmna prasat v suterénu. V osmdesátých letech hrozilo zřícení východního křídla. Po restituci a koupi v roce 1997 začala dlouhodobá rekonstrukce, bez veřejných dotací, čistě ze soukromých zdrojů. Slavnostní otevření proběhlo 16. června 2001.

Praktické informace a tipy na výlet

K 16. červenci 2026 platí následující provozní režim (do 30. září denně, v říjnu o víkendech a svátcích):

Provoz	Hodiny
Areál	9:00–17:00
Prohlídky zámku	10:00–16:00
Muzeum a expozice	10:00–17:00
Občerstvení	10:00–17:00

Vstup do areálu stojí 150 Kč (rodinné 450 Kč), prohlídka zámecké expozice 270 Kč (snížené 230 Kč, rodinné 770 Kč). Vstupenky se kupují v pokladně, prohlídka se standardně koná při minimálně pěti návštěvnících. Aktuální informace najdete na oficiálním webu zámku.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Lukáš Jírovec

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Kdysi sem jezdili hosté za léčbou, dnes lázeňský areál pohlcuje příroda

Naučit se zabíjet Rusy zvládne každý. Ukrajinský veterán popsal, čeho se vojáci bojí

Myslela si, že syna děsí jen bujná fantazie. Pak se podívala a taky ztuhla hrůzou

Tvar stolice může napovědět, co se děje v organismu. Některé změny stojí za zvýšenou pozornost

Jaroslav Sypal otevřeně o své situaci v důchodu: Slavnému herci by bez práce zbyla naprosto směšná částka

V saharském meteoritu se může skrývat kus ztraceného světa. Zanikl dřív, než se Sluneční soustava usadila