Obří spojení Paramountu a Warner Bros. narazilo. Dvanáct amerických států v čele s Kalifornií podalo žalobu, která má zastavit plánovanou akvizici Warner Bros. Discovery společností Paramount Skydance. Hodnota transakce se podle dostupných údajů pohybuje kolem 110 miliard dolarů a patří k největším mediálním obchodům posledních let.
Žalobu oznámil kalifornský generální prokurátor Rob Bonta. Podle něj by spojení dvou velkých zábavních firem znamenalo vyšší ceny, nižší kvalitu a menší nabídku filmového i televizního obsahu. Státy tvrdí, že by na fúzi doplatila kina, distributoři kabelové televize i běžní diváci.
K žalobě se vedle Kalifornie připojily Arizona, Colorado, Connecticut, Massachusetts, Minnesota, Nevada, New Jersey, New Mexico, New York, Oregon a Washington. Případ byl podán u federálního soudu pro Severní distrikt Kalifornie.
Když se spojí dva z pěti hollywoodských obrů
Paramount Skydance a Warner Bros. Discovery nejsou jen dvě další firmy v zábavním průmyslu. Na jedné straně stojí Paramount, CBS, Nickelodeon nebo Paramount+. Na druhé Warner Bros., HBO, CNN, Discovery, Cartoon Network, HGTV, Food Network, TNT, TBS a streamovací služba HBO Max.
Právě rozsah katalogu je hlavním důvodem, proč státy fúzi napadají. V žalobě uvádějí, že by se spojili dva z pěti největších amerických filmových distributorů. Po dokončení transakce by podle žaloby zůstaly pouze čtyři společnosti ovládající více než 85 procent široce uváděných kinofilmů v USA.
Podobné obavy se týkají i kabelové televize. Státy tvrdí, že by se spojili dva z pěti velkých vlastníků základních kabelových kanálů. Výsledkem by podle nich bylo, že by spojená firma spolu s Disney kontrolovala 59 procent trhu základního kabelového vysílání ve Spojených státech.
To je důležité hlavně při vyjednávání s distributory. Pokud by operátor nechtěl přijmout vyšší poplatky, riskoval by ztrátu kanálů jako CNN, Nickelodeon, Cartoon Network, HGTV, Food Network, TNT nebo TBS. Podle žaloby by pak vyšší náklady velmi pravděpodobně skončily u zákazníků v podobě dražších měsíčních účtů.
Federální vláda souhlasila, státy říkají ne
Zvláštní na celém sporu je, že americké ministerstvo spravedlnosti transakci už 12. června 2026 schválilo. Antimonopolní divize tehdy oznámila, že podle získaných důkazů fúze pravděpodobně nepoškodí konkurenci ani americké spotřebitele. Posuzovala streamování, lineární televizi i výrobu a distribuci filmů pro kina.
Státy s tím ale nesouhlasí. Opírají se o Claytonův zákon, který zakazuje akvizice, jejichž efekt může podstatně omezit soutěž nebo směřovat k vytvoření monopolu. Podle žaloby nejde jen o počet studií, ale o reálnou vyjednávací sílu nové firmy vůči kinům, televizním distributorům a nakonec i divákům.
Paramount argumentuje opačně. Společnost tvrdí, že spojení pomůže lépe konkurovat technologickým gigantům a streamovacím službám. Zároveň slibuje, že bude ročně uvádět nejméně 30 filmů. Právě tento slib však žalující státy označují za nedostatečný. Podle nich není právně vymahatelný a navíc neřeší dopady na trh kabelového programingu.
V žalobě se připomíná i předchozí závazek Warner Bros. vyrábět více filmů. Studio mělo podle států slíbit 16 kinofilmů za rok 2023 a více než 20 filmů za rok 2024, ve skutečnosti ale uvedlo pouze 11 filmů v roce 2023 a 9 filmů v roce 2024. Právě proto státy tvrdí, že diváci, kina ani distributoři nemají spoléhat jen na veřejné sliby firem.