Ještě před pár desítkami let ho měl doma kdekdo a bral ho jako úplnou samozřejmost. Smaltovaný cedník s dřevěnou rukojetí přitom dnes na aukcích dokáže pěkně překvapit. Jestli takový kus máte zastrčený někde vzadu ve skříni, nespěchejte s ním do sběru. Jestli je z něj bezcenný plech, nebo žádané zboží, rozhodne jen pár detailů.
Všechno rozhodne pohled na dno cedníku Než začnete řešit barvu smaltu nebo dekor, obraťte cedník vzhůru nohama. Na spodní straně bývá vyražená značka výrobce a právě ta drží největší část hodnoty. Prozradí, z jaké smaltovny kus pochází, a spolu s nápisem Made in Czechoslovakia nebo zkratkou ČSSR potvrdí, že jde o pravý dobový výrobek.
Rozdíl mezi kusem s čitelnou ražbou a bez ní je propastný. Cedník, na jehož dně nic nenajdete, se v dražbě málokdy dostane přes několik set korun. S razítkem zavedené československé smaltovny ale cena roste.
Přečtěte si také: Vyhlašujeme nejlepší letní polévku. Stojí pár korun, osvěží a zvládne ji i začátečník
Pozor dejte na napodobeniny. Retro vzhled dnes láká i výrobce nového nádobí a laik pravou věc od kopie nerozezná. Pomůže dochovaná krabice, návod nebo dobový katalog.
Za co dnes kupci na aukcích platí Smaltované nádobí z padesátých až osmdesátých let se v dražbách běžně pohybuje zhruba mezi 300 a 2 500 korunami za kus. Otlučený plech bez značky spadne ke spodní hranici. Cedník, který si zachoval původní dřevěnou rukojeť bez prasklin, nebyl přelakovaný a má dobře čitelnou značku, se ve špičkovém stavu dostane k částce kolem 2 000 korun.
Orientační ceny podle stavu a značení kusu shrnuje následující tabulka:
Přečtěte si také: Jak vařit podle znamení zvěrokruhu? Datum narození prý neurčuje jen povahu, ale i to, co vám opravdu chutná
Stav a značení kusu Přibližná cena Ošoupaný, neoznačený kus několik set korun Smaltované nádobí z 50. až 80. let (obecné rozmezí) zhruba 300 až 2 500 korun Cedník s čitelnou ražbou, původní rukojetí bez prasklin a bez přelakování kolem 2 000 korun
Při čtení inzerátů rozlišujte dvě čísla. Vyvolávací cena je jen přání prodejce a bývá nadsazená. Skutečnou hodnotu poznáte až podle doražených aukcí, tedy podle sum, které kupující opravdu zaplatili. Konečnou částku pak vyžene nahoru souboj přihazujících.
Příběh značky Sfinx z jižních Čech Nejznámější adresou československého smaltu byly České Budějovice a tamní Sfinx. Jako samostatný národní podnik firma vznikla 1. ledna 1953, když se pod jednu značku spojily tři místní smaltovny s kořeny až v roce 1893. V sedmdesátých letech tu stálo u pecí kolem 2 700 lidí a hotové zboží putovalo do osmdesáti zemí. V polovině osmdesátých let se závod počítal mezi největší evropské výrobce smaltu.
Přečtěte si také: Stačí jedno špatné rozmrazení kuřete a bakterie máte po celé kuchyni. Následky nepoznáte hned, a právě v tom je problém
„Nejvýznamnějším výrobcem kuchyňského smaltovaného zboží se stala českobudějovická smaltovna Sfinx,” popsala pro Deník ředitelka Muzea smaltu a smaltovaného nádobí Jindra Šmídová.
Éra velké budějovické výroby skončila v roce 2005, po více než sto letech provozu. Řemeslo ale z jižních Čech úplně nevymizelo. Z bývalého exportního závodu ve Vrátě vyrostla firma Belis, dnes jediný tuzemský výrobce smaltovaného nádobí, který navíc znovu rozjel i historickou značku Sfinx.
Vlna nostalgie po socialistické kuchyni Poptávka po vybavení starých kuchyní stoupá už několik sezon. Pamětníci si smalt spojují s bytem, ve kterém vyrůstali, a kupují si kousek téhle atmosféry zpátky. Mladší zájemci shánějí do bytu něco svébytného, co v regálech běžných řetězců nenajdou, a k oblibě přispívají i sociální sítě plné retro interiérů.
Přečtěte si také: Češi přišli na netradiční způsob, jak vařit celý týden za 840 korun. Většina lidí o tom nemá tušení
Zájem o vybavení starých kuchyní roste už několik sezon a se smaltem se vrací i kus atmosféry paneláku. Ilustrační foto. Zdroj: Beth Macdonald / Unsplash. Přitažlivý je i samotný smalt jako materiál. Jde o tenkou sklovinu napečenou na plech, která kov chrání před rzí a vydrží klidně přes několik generací. Designéři k tomu dodávají, že dobové květinové vzory a jednoduché tvary dávají kuchyni vřelejší nádech, jaký sériová novovýroba jen těžko dohání.
Proč cedník nikdy nedrhnout do lesku Kdo hned po nálezu popadne drátěnku a vydrhne cedník do zrcadlového lesku, většinou tím jeho cenu srazí. Ztmavlý povrch a nenápadné oděrky totiž k takovému kusu patří. Vzniká tak patina, vrstva, kterou předmět nasbírá za desítky let služby, a kupci právě podle ní poznají, že v ruce nedrží dnešní repliku. Vyleštěný exemplář takovou jistotu nedá.
Smaltu neprospívá ani hrubá péče. Nesnese abraziva, agresivní čističe ani rychlé střídání horké a studené vody, po kterém praská. Stačí proto kus nechat chvíli odmočit a přejet vlhkým hadříkem. S dřevěnou rukojetí buďte jemní, občas se do ní vypaloval název značky, který hodnotu ještě zvedá.
Přečtěte si také: Klasické pečení v troubě končí. Nebudete potřebovat ani plech, ani předehřátí
Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sfinx_(podnik), https://www.denik.cz/pribehy-a-rozhovory/smaltovani-cesko-20220602.html, https://muzeum.ukockyzakominem.cz/historie/, https://www.umimeporadit.cz/tohle-stare-kuchynske-nacini-vypada-jako-bezcenny-kram-pro-sberatele-muze-mit-cenu-maleho-pokladu, https://www.tiscali.cz/pokud-najdete-v-kredenci-tenhle-stary-cednik-s-drevenou-rukojeti-sberatele-z-aukra-vam-za-nej-daji-i-2-000-kc-665170