Ruský státní konglomerát Rostec dodal ministerstvu obrany novou dávku mobilních systémů protivzdušné obrany Pancir-S a jejich stacionární verze Pancir-SMD. Dodávka přichází v době, kdy prudce narůstá počet ukrajinských dronových útoků, což výrazně zvýšilo poptávku po tomto typu systémů, dnes využívaných především k ochraně vojenských objektů, průmyslových areálů a dalších strategicky významných cílů. Podle otevřených zdrojů se jedná o další z řady dodávek, které mají kompenzovat ztráty na frontě i posílit obranný prstenec kolem samotné Moskvy.
VIDEO
Pancir (v kódu NATO SA-22 Greyhound) je systém protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, vyvinutý v Rusku na přelomu tisíciletí jako nástupce staršího systému 2K22 Tunguska. Základní verze Pancir-S1 spojuje na jednom bojovém modulu radar, dva dvouhlavňové 30 mm automatické kanóny 2A38M se celkovou kadencí až 5 000 ran za minutu a baterii protiletadlových raket. Systém byl navržen jako mobilní prostředek doplňující větší a dražší komplexy typu S-300 či S-400 v posledním obranném pásmu. Má zachytit cíle, jež pronikly přes vzdálenější vrstvy obrany a elektronický boj.
Pancir-S1, Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 4.0 Reálné bojové nasazení však postupně odhalilo slabiny systému. V roce 2018 byl jeden Pancir zničen během izraelského odvetného úderu proti íránským cílům na území Sýri e, což vyvolalo kritiku jeho schopnosti čelit malým a obtížně zjistitelným cílům, zejména bezpilotním prostředkům. Další pochybnosti přišly v letech 2019 a 2020, kdy Turecko oznámilo zničení několika systémů Pancir-S1 v Sýrii pomocí dronů, přičemž část těchto zásahů byla doložena zveřejněnými videozáznamy. Podobný osud potkal systémy také v Libyi, kde byly nasazeny jednotkami ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny, přičemž řada z nich byla zničena nebo ukořistěna.
Přesto zůstává jedním z nejrozšířenějších ruských systémů krátkého dosahu a byl v posledních letech adaptován i jako provizorní námořní verze protivzdušné obrany.
Pancir v moskevském prstenci obrany Rozmisťování Pancirů na střechách budov v ruské metropoli není novinkou, tato strategie byla poprvé zaznamenána v lednu 2023, kdy Rusko začalo umísťovat systémy Pancir-S1 na vyvýšené konstrukce včetně budovy ministerstva obrany na nábřeží Frunzeňskaja. Od té doby se rozsah nasazení podstatně rozšířil. Vojenští analytici odhadují, že do obranného prstence Moskvy bylo začleněno více než sto systémů Pancir-S1 a příbuzných variant, umístěných na speciálně postavených věžích, vládních objektech i civilní infrastruktuře , přičemž jen v roce 2025 bylo do oblasti Moskvy přemístěno přes čtyřicet systémů z jiných ruských regionů.
Nezávislé šetření rozhlasové stanice Radio Liberty na základě satelitních snímků a otevřených zdrojů dále dokládá, že Rusko za dva roky vybudovalo přes padesát nových pozic protivzdušné obrany kolem Moskvy, čímž fakticky obnovuje sovětský model prstencové obrany hlavního města z dob studené války . Podle analytika Marka Krutova bylo pouze mezi 19. a 21. květnem 2026 postaveno nejméně sedm nových věží severně a východně od Moskvy, přičemž řada z nich se nachází v blízkosti obydlených oblastí, patrně v reakci na dronový útok na ruskou metropoli z poloviny téhož měsíce.
Zabiják dronů modernizuje Rostoucí tlak levných a početných ukrajinských dronů si vynutil i technickou modernizaci samotného systému. Vedle klasické varianty Pancir-S1 se ve výzbroji objevuje stacionární Pancir-SMD-E, jež na rozdíl od předchůdce postrádá 30mm kanóny a je zaměřena čistě na zachycování menších vzdušných cílů řízenými střelami. Klíčovou novinkou je zavedení menší a levnější řízené střely TKB-1055 Gvozd s dosahem omezeným na přibližně sedm kilometrů, díky níž může jeden Pancir nést až čtyřicet osm těchto raket najednou, tedy výrazně více než u standardní raketové výzbroje. Moderní varianty Panciru dokážou podle dostupných údajů detekovat vzdušné cíle na vzdálenost až 80 kilometrů a zasahovat je na vzdálenost do 20 kilometrů. Vyšší kapacita raket má zásadní význam při odrážení masových dronových náletů, kde počet dostupných střel často rozhoduje více než jejich dolet.
Rozpaky na ukrajinském bojišti Bojová bilance Panciru na Ukrajině je rozporuplná. Podle ukrajinských a analytických zdrojů utrpěla ruská protivzdušná obrana od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 rozsáhlé ztráty, které ruský obranný průmysl podle dostupných odhadů není schopen plně nahradit. Od konce roku 2025 navíc ukrajinské síly bezpilotních systémů podle otevřených zdrojů cíleně loví ruské systémy krátkého dosahu, mezi nimi především Pancir-S1 a Tor-M2. Analytický server Missile Matters uvádí, že nálet z 18. června 2026 nebyl izolovanou událostí, ale navázal na měsíce systematických ukrajinských úderů proti ruské pozemní síti protivzdušné obrany. Od začátku agrese na Ukrajině přišlo Rusko již o téměř 50 systémů Pancir, jak uvádí portál Oryx .
Při rozsáhlém nočním útoku 18. a 19. června 2026 ruské úřady uvedly, že bylo zachyceno přibližně 200 dronů, avšak několik jich přesto proniklo k cíli a zasáhlo moskevskou rafinerii Kapotňa, kde vypukl rozsáhlý požár. Případ ilustruje zásadní limit i modernizovaného Panciru. Systém je účinný proti jednotlivým nebo malým skupinám cílů, ale při masovém nasazení levných dronů narůstá pravděpodobnost, že se část útočníků k cíli přesto dostane, zejména pokud jsou radarová a raketová kapacita jednotlivých baterií vyčerpány nebo poškozeny předchozími údery. Zdroj: Military Watch Magazine , Oryx , Missile Matters Autor/Licence fotografie: Pancir-S1, Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 4.0