Velké překvapení, úžas, nejistota a spekulace o tom, co se vlastně skrývá pod pojmem „Gothic Modern“ – to vše čeká návštěvníky velké výstavy ve vídeňské Albertině. Jedná se o fascinující pohled na umělce kolem roku 1900, kteří v gotickém umění hledali inspiraci pro zcela nové formy tvorby – a skutečně ji našli. Nový ředitel Albertiny Ralph Gleis přinesl do Vídně jako dárek na uvítanou výsledky výzkumného projektu, který probíhal od roku 2018 v Berlíně, Helsinkách a Oslu. Jeho výsledkem je aktuální výstava ‚Gothic Modern. Munch, Beckmann, Kollwitz‘, na které se podílel s kurátorkou Albertiny Julií Zaunbaeur.
Při tomto setkání moderny s gotikou tvoří tato tři jména pouze jakési ‚základní pilíře‘, mezi nimiž je prezentováno dalších 39 umělců – částečně velmi významných mezinárodních, částečně znovuobjevených nebo nově objevených.

Foto se svolením: Egon Schiele Mužský akt, 1912/Martin Schongauer: Svatý Sebastian, poslední třetina 15. století
Hledání původního
Devatenácté století přineslo velké změny –razantní industrializaci a technický pokrok a spolu s nimi i hluboké politické a sociální otřesy, které se nejdříve projevily v rušném městském životě. Tyto proměny vyvolaly nejistotu a touhu po jednoduchém životním stylu. Únikem do venkovských oblastí a zakládáním venkovských uměleckých kolonií usilovali umělci o jednotu života a umění. Odlehlost lesnatých oblastí severu i prostota severoněmecké a vlámské krajiny podporovaly přímý kontakt s místními obyvateli. V portrétních zobrazeních dominují minimalismus a autentičnost.
Zejména v německy mluvících a severoevropských zemích se návrat k gotické estetice projevil jako součást současného uměleckého vnímání. Důležitým uměleckým centrem modernismu byla Vídeň. Kolem roku 1900 se stala jakýmsi tavícím kotlem různých inovativních uměleckých proudů a důležitým uzlem v mezinárodní síti umělců. Akseli Gallen-Kallela, Käthe Kollwitz nebo Edvard Munch například vystavovali ve vídeňské Secesi a navázali plodnou spolupráci s místní uměleckou scénou.

Foto se svolením: Akseli Gallen-Kallela, 1907/Edvard Munch, Golgotha 1900
„První dojem při vstupu do galerie: v neobvykle hlubokém tmavém prostoru září exponáty jako drahokamy – „horečné sny“ gotiky,“ komentuje ředitel Gleis současnou výstavu. „Právě do fantaskních představ se na přelomu 19. a 20. století uchylovali umělci i mnoho umělkyň.“
Chrámové okno z nejznámějšího vídeňského kostela Stephansdomu tak „potkává“ barevné okno Edwarda Burne-Jonese, jednoho z průkopníků britského hnutí „Arts and Crafts“, které zase ovlivnilo vídeňský secesní styl. Není náhodou, že v té době došlo k opětovnému zhodnocení starých uměleckých řemesel – mezi ně patří například sklářské umění, tapiserie, nábytek.
Hra záměn se v této tajemně osvětlené místnosti dále prohlubuje: velmi pečlivě je třeba číst popisky obrazů. To není Dürer! To je kopie jeho rytiny ‚Rytíř, smrt a ďábel‘ od Alberta Giacomettiho. To není Cranach! To je kopie od Pauly Modersohn-Becker. Je úžasné, jak zde mohou mladší umělci studovat přímo u originálů a současně u kopií stejných děl. V zaujetí pro Grünewaldův ‚Isenheimský oltář‘, pro Holbeina, Cranacha, Dürera či obecně pro koncept katedrály se tehdy mladí umělci snažili uniknout akademickému historicismu a znovu vtisknout jeho prázdným stylovým otázkám obsah a vyšší smysl.

Foto se svolením: Lucas Cranach, 1533/Hugo Simberg, 1903
Rozsáhlá tematická výstava osvětluje na příkladu přibližně 200 děl vývoj v období let 1875 až 1925, kdy se řada umělců, jako Paula Modersohn-Becker, Max Beckmann, Otto Dix, Vincent van Gogh, Gustav Klimt, Käthe Kollwitz, Edvard Munch, Egon Schiele nebo Helen Schjerfbeck, vědomě inspirovala výrazným uměním Holbeina, Dürera, Cranacha či Baldunga Griena. Setkání se středověkou estetikou vyvolávalo silné emoce a otevíralo umělcům nové cesty, jak se vypořádat se základními otázkami lidské existence.
Nový ředitel Albertiny, Ralph Gleis, věnuje svou velkou podzimní výstavu tématu s hlubokými uměleckohistorickými kořeny. Je ovšem zároveň chytře pojato tak, aby oslovilo širší publikum. Výstava láká atraktivní kombinací děl starých mistrů a současných umělců, čímž propojuje tradiční hodnoty s moderní perspektivou.
Výstava je otevřena do 11. ledna 2026
Více na albertina.at
Související články