1 min

Ryba, která doslova devastuje Středozemní moře: invaze perutýna mění celý ekosystém k nepoznání

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

V tropických vodách Indo-Pacifiku je perutýn nádhernou, téměř ikonickou rybou. Ve Středozemním moři se ale proměnil v ekologickou hrozbu. Jeho jedovaté ostny a neobvyklý způsob lovu mu dávají výhodu, kterou místní druhy nedokážou vyvážit.

Ryba, která doslova devastuje Středozemní moře: invaze perutýna mění celý ekosystém k nepoznání

Zdroj: Šťavnatý příběh - Čeština

Vetřelec z Rudého moře

Perutýn (Pterois miles a Pterois volitans) je původně domovem v tropických vodách Indického a Tichého oceánu. Do Středozemního moře se dostal přes Suezský průplav, který propojuje Rudé moře s evropskými vodami.

Tento proces se nazývá lessepská migrace – podle diplomata Ferdinanda de Lessepse, který stál za výstavbou průplavu. Od prvních pozorování v roce 2012 se perutýni rozšířili podél pobřeží Kypru, Řecka, Turecka i Itálie.

Predátor bez nepřátel

Hlavní problém spočívá v tom, že ve Středozemním moři téměř nemají přirozené predátory. Perutýni navíc loví velmi efektivně. Pomocí širokých ploutví zahánějí malé ryby do kouta a pak je bleskově polykají.

Jeden jedinec může během krátké doby zkonzumovat velké množství drobných ryb a korýšů.

Krab s chlupatými klepety dobývá evropské řeky. Vědci varují před invazí z Asie

Jedovatá obrana

Perutýn je navíc chráněn jedovatými ostny. Ty slouží především k obraně, ale pro potenciální predátory představují velmi účinný odstrašující prostředek.

To znamená, že mnoho místních dravců se této rybě raději vyhýbá.

Dopad na ekosystémy

V oblastech, kde se perutýni přemnožili, zaznamenali vědci dramatické změny. Populace drobných ryb může klesnout o desítky procent, což následně ovlivňuje celý potravní řetězec.

Právě proto je perutýn dnes považován za jeden z nejproblematičtějších invazních druhů v mořských ekosystémech.

„Moře plné chapadel.“ Co se děje v Anglii, kde chobotnice přebírají vládu nad pobřežím?

Zdroje: NOAA, Global Invasive Species, Database, Mediterranean Science Commission, Smithsonian Environmental Research Center, Nature, img unsplash+

Reklama

Další články z Kód Enigma

Dvě mrtvé hvězdy se oběhnou za šest minut. Každým rokem se jejich kosmické hodiny zrychlují. Co lze od jejích vesmírného tanga očekávat?

Robot nepotřebuje baterii ani elektroniku. Rozhýbe ho střídání dne a noci. Jsme na prahu perpetum-mobile?

Měkký robot sbírá energii z běžného kolísání teploty. Jeden denní cyklus stačil na více než stovku pohybů.

Zebřička si po poranění dokáže znovu opravit míchu. Vědci zjistili, kdo včas uklidní destruktivní zánět

U zebřiček pomáhá poškozenou míchu opravovat zvláštní skupina neutrofilů. Bez ní se regenerace výrazně...

Sto let byla stránka Archiméda považována za ztracenou. Nakonec ji badatel našel v online katalogu muzea

Ztracené starověké rukopisy si člověk snadno představí pod sutinami antického města nebo v zapomenuté...

Starověký Egypt, jak jsme si ho vymysleli: 10 mýtů, které moderní archeologie rozmetala

Starověký Egypt je zvláštní případ civilizace, kterou známe až příliš dobře na to, aby byla skutečně...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Ryba, která doslova devastuje Středozemní moře: invaze perutýna mění celý ekosystém k nepoznání

„Nejdivnější, to se úplně nedělá.“ Noskovou zaskočilo rozhodnutí v klíčový moment

„Ať už mi dá pokoj!“ Dopita po vítězství nad Soukupem promluvil o jejich válce

Aktualizace předpovědi. Bouřky zasáhnou jen část republiky

Obětí radikálních škrtů nakonec nemusí být Fabia. Nahnuté to má ale úplně jiná Škoda

Starověký Egypt, jak jsme si ho vymysleli: 10 mýtů, které moderní archeologie rozmetala