Regenerační síla je jedním z největších zázraků, ale zároveň tajemství přírody. Na planetě existuje řada živočichů, kteří se dokáží rychle zahojit, nebo jim dorůstají nové končetiny a orgány. Člověk něco takového nedokáže, avšak díky nejnovějším objevům by se mohla nalézt cesta.
Výzkum otevírá nové možnosti
Výzkum vydaný 15. 10. 2025 vědci ze Stowers Institute for Medical Research naznačil, že regenerace je o krok blíže realitě. Zkoumali drobného ploskavce, červa žijícího ve vodě, který patří mezi planárie. Díky svým kmenovým buňkám je schopen vytvořit nové části těla jen z malého kousku, ať jsou to končetiny, hlavy nebo orgány.
Nejnovější zjištění jsou však ještě překvapivější. Vědci odhalili, že signály stimulující k růstu buňky přicházejí ze vzdálených částí těla, na rozdíl od okolních buněk, jak je tomu zvykem u jiných živočichů. Kmenové buňky se totiž běžně nacházejí v tzv. nikách, díky nimž okolí dávají signály k regeneraci.
„Pochopení toho, jak jsou kmenové buňky regulovány v živých organismech, je jednou z velkých výzev v oblasti biologie kmenových buněk a regenerativní medicíny,“ řekl vedoucí studie Alejandro Sánchez Alvarado. „Toto zjištění zpochybňuje naši koncepci „niky“ kmenových buněk a může významně posunout naše chápání toho, jak řídit schopnosti kmenových buněk obnovovat poškozené tkáně.“

Zdroj: Youtube.com
Pokročilá technologie
Výzkumníci ke zjištěním došli díky technologii spatial transcriptomics, díky níž odhalili, které geny jsou aktivní v blízkosti kmenových buněk. Následně se jim podařilo objevit nové typy buněk, mezi něž patří hecatonoblasty.
„Nejpřekvapivějším zjištěním je, že alespoň u planárií není prostředí, ve kterém se kmenové buňky nacházejí, fixní. Místo toho je dynamické – místo, kde se kmenové buňky nacházejí, je v podstatě tvořeno „přáteli“, které si kmenové buňky a jejich potomci vytvářejí během cesty k diferenciaci,“ pokračoval Alvarado.
„Čím lépe pochopíme, jak blízké buňky a celkové signály v těle spolupracují na posílení schopností a síly našich kmenových buněk, tím lépe budeme vytvářet způsoby, jak zlepšit přirozené hojení těla. Tyto znalosti by mohly v budoucnu pomoci vyvinout nové léčebné postupy a regenerační terapie pro lidi.“
Co to znamená pro budoucnost?
Výsledky výzkumu ukázaly, že kmenové buňky mohou fungovat nezávisle na signálech okolního prostředí. Planarie provádí svoji regeneraci odlišným způsobem, než je běžné u ostatních živočichů. Další výzkum tohoto principu by mohl přinést výrazný pokrok a napomoci vytvořit nové medicínské metody pro regeneraci nebo opravu poškozených tkání, a dokonce i orgánů.
Zdroje článku: www.stowers.org, www.cell.com, www.storicko.cz