3 min

Dětské emoce pod kontrolou? Spíš pochopení než napomínání

Sdílet

Emoce patří k dětskému světu stejně přirozeně jako hra. Děti v předškolním věku ještě nemají naplno rozvinuté seberegulační mechanismy a emoce se teprve učí rozpoznávat a postupně zvládat. Když dítě zaplaví silná emoce, nejedná se o schválnost ani manipulaci. Dítě je v tu chvíli zahlcené a ke zklidnění mu nejvíce pomáhá podpora dospělého.

Holčička v náručí matky

Zdroj: Shutterstock

„To, co někdy označujeme jako zlobení, často souvisí s nenaplněnou potřebou: bezpečí, blízkosti, odpočinku, autonomie. Emoce jsou signály, které nás na tyto potřeby upozorňují. Malé dítě je ale ještě neumí pojmenovat a tak je vyjadřuje tím, co dělá,“ říká Lenka Králová, vedoucí pedagožka Sto skupin, organizace, která zakládá a provozuje respektující dětské skupiny po celém Česku.

Nezastupitelná role dospělého

V náročných chvílích je nezastupitelná role dospělého. Klidný a vnímavý dospělý pomáhá dítěti zvládnout stres a dítě si touto zkušeností postupně osvojuje seberegulaci. Místo výzev „uklidni se” se osvědčuje zklidnění, blízkost a jednoduché pojmenování toho, co dítě prožívá. Dítě tak získává zkušenost, že jeho prožívání je přijato a dává smysl.

„Pro děti je zásadní náš vlastní klid. Nejprve se zastavit a zklidnit sebe, poté emoci pojmenovat a dát jí prostor: ‚Hodně tě naštvalo, že ti bráška boří komín, viď.' Jakmile se dítě začne zklidňovat, přichází na řadu hranice: ‚Nemůžu dovolit, abys bráškovi ubližoval.' A teprve potom můžeme společně hledat řešení," vysvětluje Králová.

Tento postup dává dítěti jasnou zkušenost: emoce jsou v pořádku, ale chování má své limity.

Přijetí emocí neznamená přijímat vše

Respektující přístup stojí na propojení empatie a pevnosti. Dítě potřebuje zažívat, že je přijímáno takové, jaké je, a zároveň že svět má bezpečné hranice, o které se může opřít. „Empatie a hranice nejsou protiklady. Dítě potřebuje obojí: zažít, že jeho pocity jsou v pořádku, a zároveň mít jistotu, že dospělý situaci unese a bezpečně povede,” doplňuje Králová.

dbf491af5c9e9-obrazek.jpg.webp
Foto: Shutterstock

Děti se učí ze vztahů

Dlouhodobě se děti učí zacházet s emocemi především z toho, co zažívají ve vztazích. Sledují, jak reagujeme my: zda emoce odmítáme, nebo je dokážeme přijmout a zvládnout. Právě opakovaná zkušenost přijetí a bezpečí postupně vytváří základ pro jejich vlastní schopnost regulace.

Emoce tak nejsou překážkou ve výchově. Jsou příležitostí k budování vztahu, důvěry a vnitřní stability dítěte.

O Sto skupin: Nezisková organizace, která zakládá a provozuje respektující dětské skupiny po celém Česku a zlepšuje kvalitu péče a vzdělávání budoucí generace. Více na www.stoskupin.cz

O Lence Králové: Lenka se od 2011 zabývá tématem respektujícího přístupu ve výchově a vzdělávání. Vedla kurzy pro rodiče Respektovat a být respektován, Výchova bez poražených. Nyní vytvořila svůj vlastní kurz Respektující rodičovství. Pro školy a rodiče připravuje tematické semináře na různá témata. Ve Sto skupin vede pedagogický tým, připravuje vzdělávání pro chůvy a rodiče, zajišťuje kvalitu přístupu ve školičkách. V centru dětské psychologie Kind Place vede rodičovskou poradnu.

Zdroje: tiskové materiály, Daniel Siegel: Rozvíjejte naplno mozek svého dítěte, John Medina: Pravidla mozku dítěte, Marshal Rosenberg: Nenásilná komunikace, Catherine Gueguen: Cesta ke šťastnému dětství

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

Všechny články tohoto autora