4 min

MÝTUS KONČÍ: Proč někteří 'jedí za dva' a nepřiberou ani kilo? Vědci znají 3 důvody

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Všichni známe toho "šťastlivce", který jí za dva a nepřibere ani gram. Vysvětlení je vždy stejné: „Má rychlý metabolismus.“ Moderní věda však tento zažitý mýtus bourá.

MÝTUS KONČÍ: Proč někteří 'jedí za dva' a nepřiberou ani kilo? Vědci znají 3 důvody

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Metabolismus není kouzelný motor, který běží u každého jinak rychle. Skutečné tajemství štíhlosti se skrývá v komplexní souhře genů, hormonů, svalové hmoty a NEAT (pohyb). Odhalíme vám, proč je hubnutí pro někoho snazší a proč se vám váš "tlustý kamarád" zdánlivě přejídá.

Tělo jako laboratoř: Co vlastně znamená „metabolismus“

Metabolismus je souhrn všech biochemických procesů, které umožňují tělu přeměňovat potravu na energii a udržovat životní funkce. Když se mluví o „rychlém metabolismu“, většinou se tím myslí, že tělo spaluje více kalorií v klidu. Ve skutečnosti jde ale o mnohem složitější rovnováhu tří hlavních složek energetického výdeje:

Bazální metabolismus (BMR) – množství energie, které tělo spotřebuje v klidu, jen na provoz základních funkcí jako dýchání, činnost orgánů či cirkulaci krve. Tvoří asi 60–70 % denní spotřeby energie.
Termický efekt potravy (TEF) – energie, kterou tělo vydá na trávení a vstřebávání jídla, představuje asi 5–10 %.
Fyzická aktivita a NEAT – tedy nejen trénink, ale i drobné každodenní pohyby (Non-Exercise Activity Thermogenesis): chůze po bytě, gestikulace, udržování rovnováhy vsedě. Tyto drobnosti mohou tvořit 10–30 % výdeje a často vysvětlují, proč „štěstí“ na metabolismus bývá spíš štěstím na aktivní životní styl.

Svaly, orgány a energie: Kde se kalorie ztrácí

Zásadní roli hraje množství svalové hmoty. Svaly totiž vyžadují více energie než tuk – proto lidé s vyšším podílem svalů pálí i v klidu více kalorií. Ale ještě důležitější jsou orgány. Mozek, játra, srdce a ledviny tvoří pouhých 5 % tělesné hmotnosti, ale spotřebují více než 60 % klidové energie.

Jinými slovy – není to jen o svalech nebo tuku, ale i o tom, jak efektivně orgány pracují. I dva lidé stejné výšky a váhy mohou mít rozdílný klidový metabolismus až o 300–400 kcal denně, aniž by šlo o „zázrak přírody“.

Genetika a hormony: proč ne všichni reagujeme stejně

Genetika hraje významnou, ale nikoli všemocnou roli. Dvojčecí studie ukazují, že dědičnost může vysvětlovat přibližně 40 % rozdílů v klidovém metabolismu. Některé geny ovlivňují sklony k efektivnějšímu ukládání tuků nebo chuť k jídlu, ale rozhodně neurčují nevyhnutelný osud.

Hormony pak představují jakousi dirigentskou taktovku metabolismu.

Štítná žláza reguluje rychlost buněčných procesů.
Kortizol při stresu zvyšuje hladinu cukru v krvi a podporuje ukládání tuků.
Estrogen a testosteron ovlivňují množství svalové hmoty i způsob, jakým tělo využívá energii.

Ženy tak mohou mít během menstruačního cyklu mírné výkyvy výdeje energie, zatímco muži s vyšší hladinou testosteronu spalují o něco víc – nikoli kvůli „mužské výhodě“, ale kvůli větším svalům.

Adaptivní metabolismus: když tělo přepíná do „úsporného režimu“

Tělo je evolučně naprogramováno na přežití. Pokud příjem energie klesne příliš nízko – například při drastické dietě – metabolismus reaguje zpomalením, aby šetřil zásoby. Tento jev se nazývá adaptivní termogeneze.

Studie ukazují, že po několika týdnech výrazného kalorického deficitu se bazální metabolismus může snížit až o 10–15 %. Po návratu k běžnému stravování pak tělo často energii ukládá efektivněji – což vysvětluje tzv. jojo efekt.

„Rychlý metabolismus“? Možná jen aktivní život

Mnoho „šťastlivců“, kteří mohou jíst cokoli a nepřibírají, nemá ve skutečnosti žádný genetický dar. Rozdíl bývá v NEAT aktivitě – drobných, často nevědomých pohybech během dne.

Podle výzkumů mohou lidé s vysokým NEAT spálit o až 500 kcal denně víc než ti, kteří tráví většinu času vsedě.

Dalším faktorem je psychologie jídla – štíhlí lidé často intuitivně přestanou jíst, když jsou sytí, nebo nevědomky kompenzují vydatnější jídlo menším příjmem později. A pak je tu střevní mikrobiom – fascinující a teprve zkoumaný hráč, který ovlivňuje, kolik energie z potravy skutečně získáme.

Kdy metabolismus opravdu rozhoduje

Někdy ale metabolismus opravdu hraje hlavní roli – například u lidí s poruchami štítné žlázy, Cushingovým syndromem nebo vzácnými genetickými mutacemi, které ovlivňují spalování energie. V těchto případech může být výdej energie skutečně výrazně odlišný od normálu.

U zdravé populace jsou však rozdíly mnohem menší, než si lidé myslí – obvykle jen v rozmezí 5–10 %. O hmotnosti tedy ve skutečnosti rozhodují z 90 % faktory, které můžeme ovlivnit sami: pohyb, jídelníček, spánek a stres.

Lze metabolismus „nastartovat“?

Neexistuje žádný „zázračný spalovač kalorií“. Ale existují strategie, které fungují:

Buduj svaly – silový trénink zvyšuje BMR, protože svaly spalují energii i v klidu.
Hýbej se během dne – NEAT je skrytý poklad metabolismu.
Jez dostatek bílkovin – jejich trávení vyžaduje vyšší termický efekt.
Spi dobře – nedostatek spánku rozkolísá hormony hladu a sytosti.
Zvládej stres – chronický kortizol zvyšuje chuť k jídlu a podporuje ukládání tuku.
Nepřeháněj to s dietami – extrémní kalorické omezení metabolismus spíš zpomalí, než zrychlí.

Žádná magie, jen fyziologie

Mýtus o „rychlém metabolismu“ přežívá, protože nabízí jednoduché vysvětlení složité reality. Ve skutečnosti ale neexistuje nic jako magický motor spalující kalorie navíc. Rozdíly mezi lidmi vyplývají z kombinace genetiky, životního stylu, hormonální rovnováhy a množství svalů.

Dobrá zpráva? Většinu z těchto faktorů můžeme ovlivnit sami – a ne pomocí „spalovačů tuků“, ale obyčejnými návyky, které dávají tělu důvod fungovat lépe.

Použité zdroje: Health Harvard, Science Direct, Pubmed, Better Health

Reklama

Další články z Kód Enigma

Neandertálci zmizeli před 40 000 lety. Jejich gen nám ale dodnes přidává trochu svalů

Panenství je společenská kategorie, ne tělesný stav. Přesto po staletí rozhodovalo o sňatcích, majetku i lidských životech

Po staletí se lidé snažili zjistit něco, co lidské tělo neumí spolehlivě prozradit. Zkoumali svatební...

Hotelový pokoj nevypadá špinavě. Kterých míst se ale dotýkat raději opatrně

Hotelový pokoj může na první pohled působit dokonale uklizeně. Čisté povlečení, složené ručníky a naleštěná...

U pece zůstalo těsto, které nikdo neupekl. O 8.600 let později ukazuje, jak dávno jsme znali kváskování

Někdo smíchal obilí, připravil těsto, nechal ho pracovat a položil vedle pece. Potom se ale něco stalo a...

Lidské bestie: Livia měla otrávit Augusta i jeho dědice. Důkazy se po dvou tisících letech rozpadají

Jeden zemřel během epidemie. Druhý náhle onemocněl na cestě do Hispánie. Třetí podlehl následkům zranění...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

MÝTUS KONČÍ: Proč někteří 'jedí za dva' a nepřiberou ani kilo? Vědci znají 3 důvody

Japonka pobláznila Slováky kouzelným rozhovorem v jejich řeči. Nevěděli, kde se vzala

Co by se stalo, kdyby se spojila Jižní Amerika a Afrika dohromady?

Hygienici objevili v prodeji nebezpečnou kosmetiku: Varování se týká pěti konkrétních výrobků

Až 30 poptávek měsíčně a statisícové honoráře. Majitelka agentury prozradila, kolik si účtují české celebrity za večer moderování

Neandertálci zmizeli před 40 000 lety. Jejich gen nám ale dodnes přidává trochu svalů