Když moderátorka Světlana Witowská sleduje Události, komentáře nebo Interview ČT24, nevidí jen pořady, které roky sama uváděla. Vidí své bývalé kolegy, kteří musí zachovat klidnou hlavu i dikci, zatímco proti nim sedí politik, který útočí, uhýbá nebo prostě odmítá odpovědět . „Dneska, když se dívám na Události, komentáře třeba, nebo na Interview, tak je mně kolikrát líto těch moderátorů, čemu musí čelit. Já jsem ráda, že už tam nejsem, protože vemte si, v tom živém vysílání musíte zachovat dikci a ve veřejnoprávní televizi nikdo na vás nesmí poznat, co si myslí,“ popsala v rozhovoru pro eXtra.cz kombinaci profesionální brzdy a rostoucí agresivity hostů. VIP život zaznamenal, že právě tohle je podle ní důvod, proč moderátorům v České televizi dnes závidět nemůže nikdo, a proč se tam sama nechce vrátit.
Z ČT přes Aktuálně.cz do rozhlasového studia Witowská se s Českou televizí rozloučila na konci října 2022 a za jakých okolností to bylo není zcela zřejmé. Pak nejprve moderovala pořad Spotlight na Aktuálně.cz, od března 2025 dvakrát týdně uvádí Osobnost Plus na Českém rozhlase Plus . Rozdíl oproti televiznímu studiu popisuje jednoduše: do rozhlasu chodí lidé, kteří chtějí odpovídat . Desetiminutové kličkování bez jediné věcné odpovědi, které zažívala v ČT, se jí tam prý nestává.
Tlak ve studiu jako systémový problém Witowská nemluví o jednom konkrétním incidentu. Mluví o trendu. Agresivita politiků vůči moderátorům se podle ní „výrazně zhoršuje“, hosté si dovolují víc, jejich úroveň padá. Někdy musela tutéž otázku položit i desetkrát , aniž by se dočkala odpovědi. A moderátor přitom nesmí zvýšit hlas, nesmí dát najevo frustraci, nesmí ztratit neutralitu.
Nejde přitom jen o osobní pocit jedné novinářky. V březnu 2026 odešel z České televize Václav Moravec a veřejně to zdůvodnil tím, že za současných podmínek už nemůže garantovat nezávislost redakční práce . Dva zkušení moderátoři, dva odchody, stejný podtón: studio se stalo bojištěm, na kterém pravidla dodržuje jen jedna strana.
Peníze, které rozhodnou o budoucnosti Osobní zkušenost moderátorů je jedna vrstva. Ta druhá je systémová a má konkrétní čísla. Od 1. května 2025 platí novela, která zvýšila televizní poplatek na 150 korun a rozhlasový na 55 korun měsíčně a rozšířila okruh plátců i na zařízení schopná přehrávat vysílání. Jenže vláda ANO, SPD a Motoristů v březnu 2026 zařadila do legislativního plánu zákon, který má celý systém poplatků zrušit a financování ČT i ČRo převést na státní rozpočet. Ministerstvo kultury má návrh předložit do konce června 2026.
V květnu se ve veřejné debatě pracovalo s částkami 5,74 miliardy korun pro Českou televizi a 2,07 miliardy pro Český rozhlas . Dohromady zhruba o 1,4 miliardy méně, než kolik obě instituce letos hospodaří. Co to znamená v praxi:
Rada ČT varovala před omezením vlastní výroby a rozsahu vysílání při návratu příjmů na úroveň roku 2024. Společné vyjádření ČT a ČRo upozornilo na ohrožení regionálních studií, publicistiky a redakční autonomie. Odbory obou institucí v dubnu 2026 vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost a otevřeně mluvily o riziku hromadného propouštění. Proč Witowská věří, že to veřejnost nenechá být Její argument je pragmatický, ne idealistický. Při povodních, tornádu nebo volbách si lidé stejně pouštějí ČT24 a Český rozhlas, říká. Veřejná služba má podle ní reálnou společenskou oporu, a právě ta by měla být pojistkou proti politickému tlaku . Částečně jí dávají za pravdu i události roku 2026: za média veřejné služby se postavili studenti, část veřejnosti i zaměstnanci ve stávkové pohotovosti. Witowská přitom neříká, že Česká televize je špatná. Říká, že pracovní podmínky moderátorů v ní jsou dnes tak náročné, že se tam nechce vrátit.
Zdroj: VIPživot.cz
Autor: Ema Richterová