4 min

V Olomouci se narodily malé pandy. Mají falešný palec

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Panda červená nemá na předních tlapách pět prstů, ale šest. Ten šestý ovšem není prst. Je to upravená kost zápěstí, která jí umožňuje sevřít bambusový stonek.

V Olomouci se narodily malé pandy. Mají falešný palec

Zdroj: Foto: Pixnio

Obsah článku

Když samice pandy červené v Zoo Olomouc na přelomu června 2026 porodila svá první mláďata, média přirozeně sáhla po fotkách roztomilých kuliček v rezavé srsti. Jenže nejpozoruhodnější věc na pandě červené není vidět na první pohled. Skrývá se uvnitř její tlapy, v drobné kůstce, která se během milionů let zvětšila natolik, že dnes funguje jako improvizovaný palec. Právě díky ní dokáže šelma s trávicím traktem masožravce přežít na dietě, která by jiného predátora zabila hlady.

Kost, která předstírá, že je prst

Na radiální, tedy „palcové“ straně předního zápěstí pandy červené leží zvětšená sezamská kůstka. Navenek vypadá jako šestý prst vyčnívající proti zbylé pětici. Anatomicky ale nemá nic společného se skutečným palcem: chybí jí záprstní kost i články, které tvoří pravý prst třeba u primátů. Odborná literatura ji proto označuje jako pseudopalec nebo falešný palec.

Funkce je přitom překvapivě účinná. Kůstka vytváří opěrný výběžek, proti němuž panda přitlačí bambusový stonek zbytkem tlapy. Výsledek připomíná kleště, ne tak přesné jako lidská ruka, ale pro okusování výhonků naprosto dostačující. A právě na přesnosti záleží: panda červená si vybírá nejvýživnější špičky listů a mladé výhonky, protože zbytek stonku je příliš tuhý a energeticky chudý. Každý upuštěný kousek je ztráta, kterou si zvíře na tak nízkoenergetické dietě nemůže dovolit.

Šelma, která jí trávu

Bambus tvoří zhruba 95 % jídelníčku pandy červené. To je pozoruhodné samo o sobě, ale ještě pozoruhodnější je, že zvíře taxonomicky patří do řádu šelem. Má jednoduchý žaludek masožravce, krátký trávicí trakt a žádnou fermentační komoru, jakou disponují skuteční býložravci. Přesto se živí téměř výhradně rostlinnou potravou.

Kompenzace je trojí:

Objem. Dospělá panda červená denně spořádá až 1,5 kg listů a 4 kg výhonků, obrovské množství vzhledem k tělesné hmotnosti kolem pěti kilogramů.
Selekce. Vybírá jen nejbohatší části rostliny a zbytek ignoruje.
Úsporný režim. V chladném počasí dokáže snížit metabolický výdej, čímž šetří energii, kterou by jinak spálila na termoregulaci.

Hustě osrstěná chodidla, polozatažitelné drápy, extrémně ohebné kotníky pro slézání kmenů hlavou dolů a dlouhý huňatý ocas sloužící jako balancér i přikrývka, to všechno jsou další adaptace na život v chladných horských lesích jihovýchodní Asie. Falešný palec je ale ta nejelegantnější, protože řeší problém, na který evoluce neměla k dispozici „správný“ díl. Místo nového prstu přestavěla existující kost.

Dvě pandy, jedno řešení, žádné příbuzenství

Kdo slyší „panda“ a „falešný palec“, vybaví si nejspíš černobílou pandu velkou. Také ona má zvětšenou zápěstní kost, také ji používá k uchopování bambusu. Jenže panda velká patří mezi medvědovité, zatímco panda červená tvoří vlastní čeleď Ailuridae. Jejich poslední společný předek žil desítky milionů let zpátky.

Vědecká studie publikovaná v PNAS potvrdila, že falešný palec se u obou druhů vyvinul nezávisle, jde o učebnicový případ konvergentní evoluce. Dva nepříbuzné organismy čelily stejnému problému (jak uchopit bambusový stonek) a dospěly k téměř identickému řešení. Evoluce neměla k dispozici plán, ale měla k dispozici stejnou kost, a dvakrát ji přestavěla stejným způsobem.

Olomouc se přidává k českému chovatelskému klubu

Zoo Olomouc oznámila první odchov mláďat pandy červené ve své historii. Samice je zatím ukrývá v boudě, horní část výběhu je uzavřená a komentované krmení zrušené. Návštěvníci mohou mláďata zahlédnout jen výjimečně, když je matka přenáší. Podle zkušeností z jiných zahrad, například Zooparku Chomutov, začínají mláďata z úkrytu vylézat kolem třetího měsíce věku, takže realistický termín pro první pravidelné pozorování vychází na podzim 2026.

Olomouc není v českém kontextu průkopníkem. První český odchov pandy červené se podařil Zoo Ústí nad Labem už v roce 2001, Praha odchovala první mládě v roce 2012, Chomutov hlásil opakované odchovy včetně dvojčat v letech 2016 a 2019. Druh dnes chovají také Zoo Ostrava, Zoo Brno a Zoo Jihlava. České zahrady tak patří mezi aktivní účastníky evropského záchranného programu EAZA, v němž evropská populace vzrostla z 276 jedinců v roce 2012 na 431 v roce 2021 při genetické diverzitě přes 91 %.

Pojistka, která druh nespasí sama

Čísla z evropských zoo vypadají optimisticky, ale sama o sobě pandu červenou nezachrání. Ve volné přírodě pokračuje úbytek horských lesů s bambusovým podrostem: těžba, zemědělská expanze, pastva, sběr palivového dřeva. K tomu se přidává pytláctví a toulaví psi, kteří pandy loví a přenášejí na ně psinku. Populace v zoo funguje jako genetická pojistka a základ pro případné budoucí reintrodukce, ne jako náhrada za ochranu přirozeného prostředí.

Olomoucká mláďata jsou dobrá zpráva pro evropský chovný program i pro návštěvníky, kteří je na podzim poprvé uvidí. Skutečný příběh pandy červené se ale odehrává uvnitř její tlapy, v jedné přestavěné kůstce, která z masožravce udělala specialistu na bambus.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Růžový porcelán po babičce může stát tisíce Kč. Pravý kus prozradí růžová hmota na neglazovaném dně šálku

Jediná změna na výkresu proměnila hotelovou lávku ve smrtící past. 114 lidí bylo rozmačkáno na kaši

Páteční taneční večer v Kansas City skončil 17. července 1981 nejhorší stavební katastrofou v amerických...

Pětina sekundy v tiskárně změnila historii: Zelený papírek po babičce za 4 Kčs má dnes cenu luxusního bytu v Praze

Jediný známý exemplář československé žilkované čtyřkoruny s převráceným přetiskem se v roce 2018 prodal za...

Nevyhazujte staré Bony! Padesátihaléřová poukázka z Tuzexu se v aukci prodala za 1,2 milionu

Padesátihaléřová tuzexová poukázka z 18. září 1959 se prodala za 1 260 000 korun. Dodnes jde o nejvyšší...

Pod polskou Wieliczkou čeká celé město ze soli. Horníci v podzemí vytesali i obří chrám

Padesát čtyři metrů dlouhá kaple vytesaná v solné skále, sto jedna metrů pod povrchem. Lustry ze solných...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Všechny články tohoto autora →

Vybrali jsme pro vás Magazíny a zajímavosti

Ostravská zoo zachraňuje ryby, které mizí z českých vod. Bez mělkých tůní se nemají kde rozmnožit

Pět korun z každé vstupenky do ostravské zoo nově míří i na záchranu tří mizejících druhů ryb, které z...

V Olomouci se narodily malé pandy. Mají falešný palec

"Fašistický" generál okouzlil Italy. Premiérce Meloniové klade drsné podmínky

Meteoroložka Honsová varuje Česko: Hrozí extrémní vedra až 50 stupňů

Zápasníkovi Véghovi v Itálii prohledali auto. Finanční stráž ho zastavila kvůli zápasnickým uším

Marek Lambora je zase single. Rozchod s Jindřiškou má ale jeden háček

Dítě může dospět jediným úderem razítka. Tři skutečné případy ukazují, jak nebezpečné je manipulovat s věkem. Česko není výjimkou