5 min

RECENZE: T-Boy konečně v Praze

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

João d’Orey v berlínském představení obnažuje žitou trans realitu.

RECENZE: T-Boy konečně v Praze

Zdroj: Qult.cz

João d’Orey se v roli nezkušeného trans kluka vrhá do světa tapů, preferencí a vyžadovaných nudes. T-Boy on Grindr je nabitá mnohožánrová one-man show na pomezí dramatu, poezie, zpěvu i tance. Pražskému publiku přinesla u nás žalostně málo zpracovávané téma – s přehledem, citlivým i přidrzlým humorem a především se strhující vypravěčskou schopností jediného herce a autora.

V hledišti pražské Archy+ zbývá neobsazených jen pár míst. Světla by už měla pomalu zhasnout, ale jeviště stále prázdné. Už by měl začínat. Lidé se mezi sebou baví a na svých zařízeních uspěchaně kontrolují poslední notifikace. V tom ale na scénu přichází on. T-Boy. Světla nezhasla, halas se ale náhle mění v šepot. Fuck, am I late? rozléhá se sálem zvučně z úst příchozího. Šepot utichá.

Prvně je potřeba založit si profil. Pak se brány do světa vztahů a lásky rozletí samy od sebe. A za nimi bude čekat ten vysněný. Nebo snad ne? Jediný účinkující společně s režisérkou Malayou Stern Takeda na hodinu nechávají T-Boye proplouvat (v několika scénách mírně počeštělým) rybníčkem gay seznamovací aplikace Grindr. Po počátečním nadšení ale přijde nevyhnutelná studená sprcha.

Samotný text hry vznikl z osobního impulsu. Představiteli T-Boye dříve na jevišti chyběly postavy, se kterými by se mohl identifikovat. Úplně prvním materiálem, ze kterého se představení rodilo, pak byla pětiminutová píseň o jeho zkušenostech v gay komunitě. T-Boy on Grindr začal vznikat o něco později, po jednotlivých scénách a ve velmi skromných podmínkách. Zkoušky probíhaly například v klubu Aikido Dojo jednoho z režisérčiných vyučujících. Pět divadel hru odmítlo. Jedno odpovědělo.

Cocksucker just tapped you!
How come my only dating options are straight men who see me as a girl and fags who don’t quite see me as a boy (Jak to, že jsou moje jediný dating options hetero chlapi, co mě vidí jako holku, a buzny, co mě úplně nevnímaj jako kluka)? pokládá si jednu ze stěžejních otázek v hodinovém monodramatu T-Boy.

João d’Orey v autofikčním představení realitu trans muže hledajícího sebe sama i lásku v gay komunitě zpracovává s lehkostí a sarkasmem, které by se některým mohly zdát až nemístné. I díky své nevinné prostořekosti se příběh „teenage boye bez péra“, jak se v jedné chvíli nazývá sám T-Boy, dokáže skutečně zarýt pod kůži. Nechybí komická scéna z gymu, parodie na upjatou německou sexuoložku zastupující „cis-tém“ i střídavě se objevující hudební a stand-upová čísla, která kritizují nucenou realitu trans lidí. Roztříštěné obrazy společně překvapivě nenuceně tvoří soudržný celek. Roztěkaná forma vyprávění zároveň zrcadlí i vnitřní svět hlavní postavy, která tolik touží po lásce a přijetí v gay kruzích. Je to jednoduchý požadavek, tak proč je tak těžké ho dosáhnout?

Cocksucker just tapped you. I wanna suck a real dick, ozve se hlasitě shora. Notifikace z Grindru se na T-Boye během hry náhle snáší jako hlasy božstva v antických hrách, posouvají nebo narušují jednotlivé obrazy, stejně jako když vám telefon zčistajasna v nevhodnou chvíli zavibruje v kapse. Prrrp! D’Orey se ale ve svém vystoupení noří hlouběji než na dno Grindru, který motivicky používá především jako odrazový můstek.

I know that
One day
I’ll not be scared anymore
Scared of no matter what I do
say
or look like
people still see through my clothes
and see what only
they can see
a female body
you know that feeling when you look into the mirror and you want
to cry because you know
one day the whole world is gonna see
What you see.

Vím, že
jednoho dne
se už nebudu bát.
Bát se toho, že bez ohledu na to, co dělám,
říkám
nebo jak vypadám,
lidi pořád vidí přes moje oblečení to,
co chtějí vidět
jen oni:
ženské tělo.
Znáte ten pocit, když se podíváte do zrcadla
a chce se vám brečet, protože víte,
že jednoho dne celej svět uvidí to,
co vidíte vy.

João d’Orey je jako T-Boy nabitý děsivě působivou energií. Na pražské premiéře srší stejnou vervou, s jakou si uvedení hry v Maxim Gorki Theater podle svých slov osobně prosadil. Na jeho bedrech spočívá celá dynamika večera. České publikum se od toho domovského značně liší, stejně jako scéna. Zatímco v Berlíně je stage spíše komorní, plán pražského divadla Archa+ mezi hledištěm a jevištěm vytváří architektonicky mnohem přísnější předěl. Podstatná část hry je vystavěna také na improvizaci s publikem, a právě té se ten večer při vstupu do sálu bojím. Není to tu na tento typ divadla velké? Hvězda večera mě však vyvádí z omylu. Udýchaný přebíhá mezi řadami a v nejednom z diváků musí vyvolávat sžírající očekávání. Vybere si mě? Co když si vybere mě?! João d’Orey přivádí T-Boye na pražská prkna se stejně zatvrzelou naivitou a něhou, jakou je proslulý na vyprodávané berlínské scéně. Dostává se mu potlesku vestoje. České diváctvo tak snad mělo konečně možnost pochopit, kolik citu se může skrývat v oslovení „bro“.

Představení bylo uvedeno v rámci programu divadla Archa+: May be Queer. Jedním z dalších uváděných queer vystoupení bude ve čtvrtek 11. června 2026 queer „veselica“ platformy PiNKBUS v rámci akce Večer slovenský a žiadny iný.

Další reprízy představení v ČR zatím nejsou naplánované. V červnu T-Boy vyjíždí za oceán, do The Tank Theater New York. V říjnu bude dle informací redakce inscenace uvedena v Bratislavě na divadelním festivalu Drama Queer.

Česká premiéra 5. 5. 2026. T-Boy on Grindr. Maxim Gorki Theater. Režie: Malaya Stern Takeda. Autor: João d’Orey. Obsazení: João d’Orey. Hudba: Ralph Heidel a João d’Orey. Choreografie: Steven Fast. Dramaturgie: Murat Dikenci. Dramaturgická spolupráce: Ivo Dreger. Český překlad a titulky: Zdeňka Horváthová

Reklama

Další články z Qult.cz

Queer prázdniny v Československu: Chaty, cruising, Lambda tours i teplé lázně

Prvnímu Prague Pride nejvíc pomohl homofobní Klaus. Letos jsme nedostali ministerskou záštitu, říká ředitelka festivalu

„Média nás stále redukují na průvod nahých zadků.“ Rozhovor s Kamilou Fröhlichovou.

Queer streaming? Netflix a spol. přináší spíš jen přeslazenou estetiku, na realitu stále čekáme

Teplý obsah roste, často se však přizpůsobuje pravidlům mainstreamového vkusu.

Československo mělo queer časopis už v roce 1931. Patřil k prvním na světě

Století queer žurnalistiky: začátky v Německu, český Hlas, Nový hlas i porevoluční SOHO.

„Tarot říká, že budu točit ještě v osmdesáti.“ Šimon Holý uvádí ve Varech nový queer film Chica Checa

Rozhovor o filmařských touhách, Herculu Poirotovi, zábavných historkách i jeho novém filmu Chica Checa, kde...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Qult.cz

Qult.cz přináší články, které se věnují současné kultuře, společenským tématům a životním zkušenostem lidí z různých prostředí. Obsah propojuje publicistiku, rozhovory, komentáře i osobní pohledy na otázky identity, vztahů, kultury a společenských změn.Texty často otevírají témata spojená s...

RECENZE: T-Boy konečně v Praze

Po Jiřím Krampolovi zůstal pokojík i nevyřešené závazky. Dluhy narůstají každým dnem

„Dar z nebes,“ říká Terezie Kovalová o manželově vasektomii. Děti nikdy neplánovali

Žádný Ariel ani Silan. Odborníci vyhlásili nejlepší prací prášek v ČR

Novodobá šlechta s výučním listem? Vyhlašujeme nejlépe placené profese v Česku

Mýty o psech, kterým stále věří i mnoho chovatelů. Vrtící ocas nemusí znamenat radost